Pariční lhůta

Pariční lhůta, lhůta k plnění (od lat. parire = "rodit", "tvořit") je lhůta stanovená rozhodnutím ke splnění uložené povinnosti.

V občanském soudním řízení se tato lhůta stanoví zpravidla v délce tří dnů, avšak soud může určit lhůtu delší (§ 160 odst. 1 OSŘ).

Ačkoli soudy obvykle respektují návrh žalovaného a při uložení povinnosti k zaplacení vyšší částky, kterou nelze poukázat žalobci složenkou, stanoví pariční lhůtu delší, zpravidla patnáctidenní, není to pravidlem a pak vznikají situace, že žalovaný není objektivně schopen povinnost splnit, protože třídenní lhůta nepostačuje, aby zjistil bankovní spojení žalobce a realisoval bankovní převod prostředků.