Kraj

Kraj je tradiční větší jednotkou územní samosprávy v českých zemích. V některých státech mu odpovídá župa.

V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. V čele krajů stáli poprávci (iudices provinciales) a 2 krajští hejtmani. V druhé polovině 15. století existovaly tyto kraje:

1. pražský – kouřimský
2. slánský neměl poprávce.
3. žatecký
4. bechyňský
5. prácheňský (písecký): v Písku sídlil kmet. Byl spojen s vltavským děkanátem a podbrdskou cudou.
6. plzeňský
7. rakovnický neměl poprávce.
8. litoměřický
9. boleslavský
10. hradecký
11. chrudimský byl spojen s mýtským děkanátem.
12. čáslavský

K tomu existovaly ještě 4 vnější kraje:

1. Loketsko
2. Trutnovsko
3. Žitavsko
4. Kladsko

V roce 1714 byla provedena územní reforma:

1. slánský kraj zanikl připojením k rakovnickému kraji a do Slaného bylo přeloženo sídelní město.
2. k žateckému kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko.
3. berounský kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje.
4. z litoměřického krej bylo odděleno mělnické panství.
5. k boleslavskému kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství.

Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský. Kromě toho bylo zrušeno staré pravidlo o dvou hejtmanech v kraji a byly položeny základy krajských úřadů v dnešním slova smyslu. (Do té doby hejtmani obvykle úřadovali ze svých vlastních domovů.)

V roce 1849 byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů (krajských vlád) a 13 zemských (tj. krajských) soudů. V roce 1854 byla provedena nová reforma: bylo zřízeno 13 krajů a 15 krajských soudů. V roce 1862 bylo krajské zřízení zrušeno.

První republika

Reforma z roku 1920

29. února 1920 byl pod č. 126 Sb. z. a n. vydán Zákon o zřízení župních a okresních úradů v republice Československé. Zaváděl župní úřady a území republiky rozdělil na 21 žup - 9 v Čechách, 5 na Moravě, 1 ve Slezsku, 6 na Slovensku. Župní zákon se nevztahoval na území hlavního města Prahy, jehož správa měla být upravena zvláštním zákonem, a také na území Podkarpatské Rusi, které bylo na župy rozděleno až dodatečně.

Župy byly zřízeny následujícím způsobem :

Čechy:

1. Praha (pro okolní venkov)
2. Pardubice
3. Hradec Králové
4. Mladá Boleslav
5. Česká Lípa
6. Louny
7. Karlovy Vary
8. Plzeň
9. České Budějovice

Morava:

1. Brno
2. Jihlava
3. Olomouc
4. Uherské Hradiště
5. Moravská Ostrava

Slezsko:

1. Těšín

Slovensko:

1. Bratislava
2. Nitra
3. Zvolen
4. Turčianský sv. Martin
5. Liptovský sv. Mikuláš
6. Košice

Reforma z roku 1927

Výše uvedená reforma nebyla v českých zemích nikdy uvedena v praxi. Župy v tomto rozsahu byly zavedeny pouze na Slovensku, kde dokonce proběhly volby do župních zastupitelstev. V roce 1927 byla provedena nová správní reforma, oficiálně byla vydána zákonem č. 125/1937 Sb. z. a n. s účinností od 1. července 1928. (V historických českých zemích však s účinností až od 1. prosince 1928). Na základě tohoto zákona byly vytvořeny pouze 4 správní celky - a to země.

Země:

1. Česká - se zemským úřadem v Praze
2. Moravskoslezská (Brno)
3. Slovenská (Bratislava)
4. Podkarpatskoruská (Užhorod)

Protektorát Čechy a Morava

Protektorát Čechy a Morava se ze správního hlediska skládal ze dvou zemí, které staly i v jeho názvu. Země se dále členily na tzv. oberlandráty (ORL), resp. oberlandratsbezirky (obvody vrchního zemského rady). Původně těchto obvodů bylo v Čechách zřízeno 23 a na Moravě 12, ale s tím, jak byla postupně Němci podrobována a ovládána autonomní správa, jejich počet kles v Čechách na 6 a na Moravě na 2.

Kraje byly obnoveny v roce 1949 a radikálně reformovány v roce 1960. V roce 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudních obvodech a správních obvodech pro zvláštní státní správu (např. daňovou).

V nové podobě byly kraje obnoveny v roce 1997. Z nepochopitelných důvodů jsou krajské úřady označovány tímto stylem: "Krajský úřad Plzeňského kraje", místo tradičního: "krajský úřad v Plzni".

1. Jihočeský kraj
2. Jihomoravský kraj
3. Karlovarský kraj
4. Královéhradecký kraj
5. Liberecký kraj
6. Moravskoslezský kraj
7. Olomoucký kraj
8. Pardubický kraj
9. Plzeňský kraj
10. Praha
11. Středočeský kraj
12. Ústecký kraj
13. Vysočina
14. Zlínský kraj

Vizte též

• země
• okres

Prameny a literatura

• zákon č. 126/1920 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, byl zákonem č. 125/1927 Sb. z. a n. přejmenován na zákon o organisaci politické správy

Další odkazy

• obrázek žup