Zkratka
Verse z 2. 10. 2006, 17:08; Guy Peters (Diskuse | příspěvky)
Zkratka je instrument, jímž se dosahuje úspornosti ve vyjadřování.
Druhy
- kontrakce (stažení), např. odst., trest., zák.
- suspense (zkomolení), např. fa, pí.; psaní tečky za těmito zkratkami je nejednotné a v rozporu s pravidly pravopisu
- iniciálová zkratka, např. ČR, PF UK, ÚOHS; při čtení se taková zkratka hláskuje, např. "čé-er"
- akronym je zkratka, která se nehláskuje, ale čte se jako jedno slovo, např. Čedok (Československá dopravní kancelář), laser, AIDS, URNA (Útvar rychlého nasazení), COREPER (Committee of Permanent Representatives)
Vlivem anglického pojmu acronym se však toto rozlišování posouvá a za akronymy se pokládají i iniciálové zkratky.
Zkratky názvů právních předpisů
Jsou tradicí právních praktiků. Na rozdíl od německy mluvících zemí neexistuje přesná usance. Rozlišují se tyto hlavní systémy:
- Dostatečně rozlišující zkratky, např. OZ (občanský zákoník), ObZ (obchodní zákoník), ZP (zákoník práce) a TZ (trestní zákon). Tento systém je dosud používán ve většině odborné právnické literatury a učebnic. Jeho nevýhodou je nejednoznačnost: OZ i ObZ může znamenat stejně dobře "občanský" i "obchodní zákoník".
- Zkrácení slov, např. obč. zák. (občanský zákoník), obch. zák. (obchodní zákoník), zák. pr. (zákoník práce) a tr. zák. (trestní zákon). Tento systém je povinně používán v soudních a správních rozhodnutích.
- Plně rozlišující zkratky, např. ObčZ (občanský zákoník), ObchZ (obchodní zákoník), ZPr (zákoník práce) a TrZ (trestní zákon). Užívá ho, patrně pod vlivem německých konvencí, vydavatelská společnost C. H. Beck. Přestože je méně úsporný, poslední dobou získává na oblibě i mezi praktickými právníky.