Norma
Šablona:Pojednává2 Norma je požadavek na chování nebo vlastnosti věci, člověka, situace apod., určený buď k závaznému vyžadování nebo k posuzování jejich přijatelnosti nebo obvyklosti. V původním latinském významu slovo znamenalo "pravítko, měřítko, pravidlo". Normy jsou psané i nepsané a mají různou míru závaznosti a různý rozsah platnosti.
V lineátní algebře je jako norma označována funkce, přiřazující vektorům nebo maticím reálná čísla a splňující určitá kritéria nerovností.
Normalita je stav osoby, jedince, věci, situace nebo jiného jevu, v němž tento jev odpovídá té normě, z jejíhož hlediska je normalita posuzována.
Normalizace je slovo s několika významy:
- stanovení norem (například Český normalizační institut vytváří české státní normy)
- uplatňování norem, aktivní přizpůsobování osoby, věci nebo situace nějaké normě (například politická normalizace v Československu v 70. letech 20. století)
- spontánní změna stavu k požadavkům nějaké normy (např. stav vody v řece nebo stav nemocného se normalizuje)
- snaha o začlenění nějaké věci, stavu nebo jevu do normy (např. snaha o normalizaci homosexuality)
- v matematice je to algoritmus, kterým je ve vektorovém prostoru převedena množina obecných vektorů, generujících nějaký podprostor, na množinu jednotkových navzájem kolmých vektorů, generujících týž podprostor (platí i pro matice).
Druhy norem
Používá se například v těchto významech:
- technická norma (oficiální předpis)
- Česká norma, Československá státní norma (ČSN)
- Oborová norma (ON) (zrušeny)
- Podníková norma (PN) (zkratka používaná dříve)
- Evropská norma (EN)
- Normy ISO (International Organization for Standardization)
- Normy ANSI (American National Standards Institute)
- Normy DIN (Německo)
