Nepříčetnost

Příčetnost je takový psychický stav, který jednajícímu umožňuje rozpoznat následky svého chování a své chování dostatečně ovládat. Je-li pachatel v době spáchání činu nepříčetný, není trestně odpovědný, ledaže by si tento stav úmyslně přivedl s cílem trestný čin spáchat ("napil se na kuráž").

Stav příčetnosti má dvě složky:

1. Rozpoznávací schopnost. Tato schopnost je dlouhodobě snížená nebo zcela vymizelá v případě vážně duševně nemocných pachatelů (schizofrenie) nebo pachatelů s vyšším stupněm mentální retardace. Krátkodobě může být rozpoznávací schopnost snížena v důsledku intoxikace alkoholem nebo jinými návykovými látkami. Pachatelům takových trestných činů bývá běžně soudem místo trestu nařízena ochranná léčba.
2. Ovládací schopnost. Schopnost ovládnout své jednání se snižuje nebo ztrácí i v situaci, kdy se psychicky zdravý a střízlivý člověk může dostat do zcela mimořádné situace, která krátkodobě změní navyklé vzorce jeho jednání (např. manžel, který zjistí, že jeho manželka byla právě znásilněna, pachatele dostihne a zavraždí). Tyto případy bývají sporné, neboť v obecném povědomí (lex talionis) není tento druh nepříčetnosti dostatečným důvodem k zániku trestní odpovědnosti.

Částečné snížení rozpoznávací nebo ovládací schopnosti k zániku trestní odpovědnosti nepostačuje, k tomu je třeba, aby aspoň jedna z těchto složek byla zcela vymizelá.

Vizte též

• opilství