Stížnost
Stížnost je podání adresované veřejnoprávní nebo soukromoprávní osobě, jehož předmětem je nějaký nedostatek, nesprávné jednání nebo nečinnost adresáta nebo osoby, vůči níž má adresát nějakou pravomoc nebo odpovědnost, zejména nemá-li takové podání podle zvláštních právních předpisů jiný název.
Dříve byla v civilním procesu stížnost zřejmě označována jako rekurs. Byl to opravný prostředek proti usnesení.
Stížnost v trestním řízení je řádný opravný prostředek směřující proti nepravomocnému usnesení (zatímco proti rozsudku je opravným prostředkem odvolání). Toto rozlišování mezi odvoláním a stížností mělo základ v trestním řádu z r. 1873, podle něhož bylo možno napadnout rozsudek jak odvoláním, tak zmateční stížností (odvolací a zmateční důvody se však lišily a různé byly i soudy, které o těchto opravných prostředcích rozhodovaly), dnes již jde o anachronismus a matoucí prvek.
Výslovně se na stížnosti (stejně jako na žádosti a návrhu) ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu vztahuje i zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním. Podle tohoto zákona každý má právo se s nimi sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány.
Po dlouhou dobu upravovala podávání a vyřizování stížností širokým okruhem organizací a orgánů vládní vyhláška č. 150/1958 Ú. l., o vyřizování stížností, oznámení a podnětů pracujících. Ta se obsahově zčásti překrývala s petičním zákonem, což vzbuzovalo pochybnosti o její závaznosti. Nakonec byla vládním nařízením č. 370/2005 k 1. lednu 2006 zrušena.
Podívejte se také na
Jeho autorem je ŠJů.