Antonín Randa: Porovnání verzí
d (překlep) |
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:(\d{1,4})\|\d{1,4}\]\] +\1)) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Soubor:Randa.jpg|right|thumb|175px|Antonín Randa]] | [[Soubor:Randa.jpg|right|thumb|175px|Antonín Randa]] | ||
| − | [[:cs:Rytíř|Rytíř]] '''Antonín Randa''' ([[:cs:8. července|8. července]] | + | [[:cs:Rytíř|Rytíř]] '''Antonín Randa''' ([[:cs:8. července|8. července]] 1834 [[:cs:Bystřice nad Úhlavou|Bystřice nad Úhlavou]] – [[:cs:6. října|6. října]] 1914 [[:cs:Dobřichovice|Dobřichovice]]) byl vynikající [[občanské právo|civilista]] a [[obchodní právo|komercialista]] a patrně nejvýznamnější český právník [[:cs:19. století|19. století]]. |
| − | Randa se angažoval i v politice (za staročechy), působil v [[:cs:Panská sněmovna|Panské sněmovně]] a krátce i v [[:cs:Rakousko|rakouské]] [[vláda|vládě]]. Významný je rovněž jeho přínos pro rozvoj výuky [[právo|práva]] na [[:cs:Praha|pražské]] [[:cs:Universita Karlova|České universitě Karlo-Ferdinandově]], jejímž byl v letech | + | Randa se angažoval i v politice (za staročechy), působil v [[:cs:Panská sněmovna|Panské sněmovně]] a krátce i v [[:cs:Rakousko|rakouské]] [[vláda|vládě]]. Významný je rovněž jeho přínos pro rozvoj výuky [[právo|práva]] na [[:cs:Praha|pražské]] [[:cs:Universita Karlova|České universitě Karlo-Ferdinandově]], jejímž byl v letech 1883–1884 [[:cs:rektor|rektor]]em. |
== Ukázka z díla == | == Ukázka z díla == | ||
Verse z 3. 10. 2006, 14:31
Rytíř Antonín Randa (8. července 1834 Bystřice nad Úhlavou – 6. října 1914 Dobřichovice) byl vynikající civilista a komercialista a patrně nejvýznamnější český právník 19. století.
Randa se angažoval i v politice (za staročechy), působil v Panské sněmovně a krátce i v rakouské vládě. Významný je rovněž jeho přínos pro rozvoj výuky práva na pražské České universitě Karlo-Ferdinandově, jejímž byl v letech 1883–1884 rektorem.
Ukázka z díla
Vlastnictví jest bezprostředná a úplná čili nejsvrchovanější právní moc nad věcí hmotnou nebo správněji řečeno: pojmová právní možnosť přímého a neobmezeného nakládání věcí hmotnou. Pravím: pojmová možnosť; neboť byť i vlastnictví v některém případě věcnými právy jiných osob bylo obmezeno, vždy dle pojmu jeho zbývá možnosť, že práva obmezující časem přestanou a tudíž vlastnictví svého původního neobmezeného objemu opět dosáhne. Poskytuje tedy vlastnictví právní moc ku všemožnému nakládání věcí pokud určitý jeho spůsob pro zvláštní příčinu vymezen není. Definice § 354. zák. jest ovšem nesprávná, hlavně proto, že k podstatě práva vlastnického počítá i moc nakládati požitky věci, kdežto vlastnictví vlastnictvím býti zajisté nepřestává, když požívání věci někomu jinému, na př. usufruktuáři náleží.
- Právo vlastnické
