Ekloga: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(+)
(+viz též)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Ekloga''' (z řeckého ἐκλογή, ''eklogé'', výběr či výbor) byl byzantský zákoník z let 739-741. Vydal jej císař Lev III. Jedná se o ve své době nejvýznamnější byzantskou právní sbírku pojustiniánského období. Dílo z [[Corpus iuris civilis|Justiniánovy kodifikace]] a obecně z římskoprávní tradice čerpá, v mnoha ohledech se však též odkloňuje a čím dál zřetelněji staví na vlivu církve a křesťanských principů. Zákony v Ekloze uvedené jsou tak přímo označované za vůli Boží, jejímiž jsou císařové pouhými zprostředkovateli.
+
'''Ekloga''' (z řeckého ἐκλογή, ''eklogé'', výběr či výbor) byl byzantský zákoník z let 739-741. Vydal jej císař Lev III. Dílo čerpá z [[Corpus iuris civilis|Justiniánovy kodifikace]] a obecně z římskoprávní tradice, v mnoha ohledech se však též odkloňuje a čím dál zřetelněji staví na vlivu církve a křesťanských principů. Zákony v Ekloze uvedené jsou tak přímo označované za vůli Boží, jejímiž jsou císařové pouhými zprostředkovateli.
  
 
Kniha, psaná řecky namísto tradiční latiny, je uvozena předmluvou císaře (''proemium'') a člení se na 17 kapitol. Co se týče obsahu, důraz byl kladen zejména na rodinné právo, kdy se zlepšuje ochrana a právní postavení ženy (tradiční římskoprávní podřízeni ženy muži v patriarchální rodině se ruší, žena je nyní svému muži rovnoprávná, mezi manželi vzniká společné jmění s rovnými dispozičními právy). Reformováno bylo i trestní právo, kdy se u mnoha trestných činů ruší trest smrti a nově se zavádějí tresty mrzačící (nejčastěji uřezání nosu či uší nebo oslepení).  
 
Kniha, psaná řecky namísto tradiční latiny, je uvozena předmluvou císaře (''proemium'') a člení se na 17 kapitol. Co se týče obsahu, důraz byl kladen zejména na rodinné právo, kdy se zlepšuje ochrana a právní postavení ženy (tradiční římskoprávní podřízeni ženy muži v patriarchální rodině se ruší, žena je nyní svému muži rovnoprávná, mezi manželi vzniká společné jmění s rovnými dispozičními právy). Reformováno bylo i trestní právo, kdy se u mnoha trestných činů ruší trest smrti a nově se zavádějí tresty mrzačící (nejčastěji uřezání nosu či uší nebo oslepení).  
  
Na další vývoj byzantského práva měla Ekloga velmi silný vliv. Prostřednictvím misionářů ovlivnila i velkomoravský [[Zakon sudnyj ljuděm]]. Ekloga byla zrušena kolem roku 870 císařem nové makedonské dynastie Basileiem I. Jednak pro jeho nepřátelství k isaurské dynastii, pak i proto, že chtěl vrátit orientaci práva zpět k Justiniánovi.
+
Na další vývoj byzantského práva měla Ekloga velmi silný vliv. (Ovlivnila i velkomoravský [[Zakon sudnyj ljuděm]]). Byla však zrušena kolem roku 870 císařem Basileiem I., dílem z osobní zášti vůči isaurské dynastii jejího vydavatele, dílem i proto, že vydal vlastní kodifikaci, která mnohem více vycházela z [[Corpus iuris civilis|Justiniána]].
 +
 
 +
== Viz též ==
 +
* [[Procheiron]]
 +
* [[Basiliky]]

Verse z 17. 1. 2010, 16:30

Ekloga (z řeckého ἐκλογή, eklogé, výběr či výbor) byl byzantský zákoník z let 739-741. Vydal jej císař Lev III. Dílo čerpá z Justiniánovy kodifikace a obecně z římskoprávní tradice, v mnoha ohledech se však též odkloňuje a čím dál zřetelněji staví na vlivu církve a křesťanských principů. Zákony v Ekloze uvedené jsou tak přímo označované za vůli Boží, jejímiž jsou císařové pouhými zprostředkovateli.

Kniha, psaná řecky namísto tradiční latiny, je uvozena předmluvou císaře (proemium) a člení se na 17 kapitol. Co se týče obsahu, důraz byl kladen zejména na rodinné právo, kdy se zlepšuje ochrana a právní postavení ženy (tradiční římskoprávní podřízeni ženy muži v patriarchální rodině se ruší, žena je nyní svému muži rovnoprávná, mezi manželi vzniká společné jmění s rovnými dispozičními právy). Reformováno bylo i trestní právo, kdy se u mnoha trestných činů ruší trest smrti a nově se zavádějí tresty mrzačící (nejčastěji uřezání nosu či uší nebo oslepení).

Na další vývoj byzantského práva měla Ekloga velmi silný vliv. (Ovlivnila i velkomoravský Zakon sudnyj ljuděm). Byla však zrušena kolem roku 870 císařem Basileiem I., dílem z osobní zášti vůči isaurské dynastii jejího vydavatele, dílem i proto, že vydal vlastní kodifikaci, která mnohem více vycházela z Justiniána.

Viz též