Ekloga: Porovnání verzí
(jeste drobne upravy) |
(úprava) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Kniha, psaná řecky namísto tradiční latiny, je uvozena předmluvou císaře (''proemium'') a člení se na 17 kapitol. Co se týče obsahu, důraz byl kladen zejména na rodinné právo, kdy se zlepšuje ochrana a právní postavení ženy (tradiční římskoprávní podřízeni ženy muži v patriarchální rodině se ruší, žena je nyní svému muži rovnoprávná, mezi manželi vzniká společné jmění s rovnými dispozičními právy). Reformováno bylo i trestní právo, kdy se u mnoha trestných činů ruší trest smrti a nově se zavádějí tresty mrzačící (nejčastěji uřezání nosu či uší nebo oslepení). | Kniha, psaná řecky namísto tradiční latiny, je uvozena předmluvou císaře (''proemium'') a člení se na 17 kapitol. Co se týče obsahu, důraz byl kladen zejména na rodinné právo, kdy se zlepšuje ochrana a právní postavení ženy (tradiční římskoprávní podřízeni ženy muži v patriarchální rodině se ruší, žena je nyní svému muži rovnoprávná, mezi manželi vzniká společné jmění s rovnými dispozičními právy). Reformováno bylo i trestní právo, kdy se u mnoha trestných činů ruší trest smrti a nově se zavádějí tresty mrzačící (nejčastěji uřezání nosu či uší nebo oslepení). | ||
| − | Na další vývoj byzantského práva měla Ekloga velmi silný vliv. (Ovlivnila i velkomoravský [[Zakon sudnyj ljuděm]]). Byla však zrušena kolem roku 870 císařem Basileiem I., dílem z osobní zášti vůči isaurské dynastii jejího vydavatele, dílem i proto, že | + | Na další vývoj byzantského práva měla Ekloga velmi silný vliv. (Ovlivnila i velkomoravský [[Zakon sudnyj ljuděm]]). Byla však zrušena kolem roku 870 císařem Basileiem I., dílem z osobní zášti vůči isaurské dynastii jejího vydavatele, dílem i proto, že plánoval vydat [[Basiliky|vlastní kodifikaci]], která mnohem více vycházela z [[Corpus iuris civilis|Justiniána]]. |
== Viz též == | == Viz též == | ||
* [[Procheiron]] | * [[Procheiron]] | ||
* [[Basiliky]] | * [[Basiliky]] | ||
Verse z 17. 1. 2010, 17:07
Ekloga (z řeckého ἐκλογή, eklogé, výběr či výbor) byl byzantský zákoník z let 739-741. Vydal jej císař Lev III. Dílo čerpá z Justiniánovy kodifikace a obecně z římskoprávní tradice, v mnoha ohledech se však odkloňuje a čím dál zřetelněji staví na vlivu církve a křesťanských principů. Zákony v Ekloze uvedené jsou tak přímo označované za vůli Boží, jejímiž jsou císařové pouhými zprostředkovateli.
Kniha, psaná řecky namísto tradiční latiny, je uvozena předmluvou císaře (proemium) a člení se na 17 kapitol. Co se týče obsahu, důraz byl kladen zejména na rodinné právo, kdy se zlepšuje ochrana a právní postavení ženy (tradiční římskoprávní podřízeni ženy muži v patriarchální rodině se ruší, žena je nyní svému muži rovnoprávná, mezi manželi vzniká společné jmění s rovnými dispozičními právy). Reformováno bylo i trestní právo, kdy se u mnoha trestných činů ruší trest smrti a nově se zavádějí tresty mrzačící (nejčastěji uřezání nosu či uší nebo oslepení).
Na další vývoj byzantského práva měla Ekloga velmi silný vliv. (Ovlivnila i velkomoravský Zakon sudnyj ljuděm). Byla však zrušena kolem roku 870 císařem Basileiem I., dílem z osobní zášti vůči isaurské dynastii jejího vydavatele, dílem i proto, že plánoval vydat vlastní kodifikaci, která mnohem více vycházela z Justiniána.
