Mezinárodní právo veřejné: Porovnání verzí
(* {{Otto-odkaz|431000-retorse|Retorse}}, * {{Otto-odkaz|430937-represalie|Represálie}}) |
(''ius cogens'') |
||
| Řádka 28: | Řádka 28: | ||
* akty států | * akty států | ||
* [[ekvita]] (''equity'') – princip spravedlnosti | * [[ekvita]] (''equity'') – princip spravedlnosti | ||
| + | |||
| + | K ''ius cogens'' patří: | ||
| + | * zákaz genocidy | ||
| + | * pirátství | ||
| + | * otrokářství | ||
| + | * mučení | ||
| + | * válečné aggresse | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
| Řádka 36: | Řádka 43: | ||
* {{Otto-odkaz|431000-retorse|Retorse}} | * {{Otto-odkaz|431000-retorse|Retorse}} | ||
* {{Otto-odkaz|430937-represalie|Represálie}} | * {{Otto-odkaz|430937-represalie|Represálie}} | ||
| + | * [[:en:Peremptory norm]] (anglicky) | ||
[[Kategorie:Mezinárodní právo| ]] | [[Kategorie:Mezinárodní právo| ]] | ||
Verse z 4. 6. 2009, 11:19
Mezinárodní právo (veřejné) je soubor právních norem, které regulují vztahy mezi státy, jejich vztahy k mezinárodním organisacím a dalším subjektům mezinárodního práva, vzájemné vztahy mezinárodních organisací a některé vztahy jednotlivců ke státu.
Ve vztahu k vnitrostátnímu právu se rozlišuje mezi
- monistickým přístupem, kdy jsou závazky státu v mezinárodním právu zcela rovnoprávné vnitrostátnímu právu, při případném rozporu zpravidla platí novější zákon (platí např. ve Francii) a
- dualistickým přístupem, při němž musí být mezinárodní smlouvy ke své účinnosti převedeny do domácího právního řádu zvláštní zákonnou úpravou (tradičně Německo, i Československo a Česká republika; po vstupu do Evropské unie byl tento přístup však pozměněn)
Subjekty mezinárodního práva
Mezi subjekty mezinárodního práva jsou zařazovány jednotky s rozdílnou mezinárodní subjektivitou. Za hlavní prvky, které tuto subjektivitu definují, patří zejména způsobilost k právům a povinnostem, která je adresována přímo těmto subjektům, a to z mezinárodního, nikoli vnitrostátního práva. Dále se musí jednat o jednotku zahrnující společenské vztahy, vztahy mezi lidskými společenstvími. (Za subjekty mezinárodního práva proto nejsou považovány např. lodě plující v cizích vodách, ač by jinak tuto definici naplňovaly.)
Za způsobilost k právním úkonům se v mezinárodním právu považuje způsobilost vystupovat pod svým jménem v mezinárodněprávních poměrech a přijímat závazky vůči jiným subjektům. Mezi subjekty mezinárodního práva bývají zahrnovány:
- svrchované státy (politická entita mající stálé obyvatelstvo, vymezené území, funkční veřejnou moc a způsobilost vstupovat do vztahů s jinými státy)
- mezinárodní organizace
- zvláštní politické jednotky
- jednotlivci (fyzické osoby)
Prameny mezinárodního práva
Rozlišují se prameny materiální (okolnosti, zvyklosti, právní vědomí, poměr sil mezi státy; vpodstatě důvody ke vzniku jednotlivých ustanovení mezinárodního práva) a prameny formální, pod nimiž se rozumí formy práva, které zajišťují přesný obsah těchto norem.
Formální prameny mezinárodního práva se dají dělit na základní:
a pomocné, kam se zařazují
- obecné zásady právní
- soudní rozhodnutí (case law)
- učení nejkvalifikovanějších znalců mezinárodního práva (nauka (doktrína) mezinárodního práva)
- vnitrostátní akty státu
- akty mezinárodních organizací
- akty států
- ekvita (equity) – princip spravedlnosti
K ius cogens patří:
- zákaz genocidy
- pirátství
- otrokářství
- mučení
- válečné aggresse
Vizte též
Další odkazy
- Retorse [momentálně nefunguje]
- Represálie [momentálně nefunguje]
- en:Peremptory norm (anglicky)
