Nepříčetnost: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(doladění)
(Méně je někdy více - původní text nesplňoval ani zdaleka kritéria kvality Iuridicta)
Řádka 1: Řádka 1:
−
'''Příčetnost''' je takový stav vědomí, kdy psychický stav umožňuje jednajícímu plnou kontrolu nad jeho chováním.
+
'''Příčetnost''' je takový psychický stav, který jednajícímu umožňuje rozpoznat následky svého chování a své chování dostatečně ovládat. Je-li [[pachatel]] v době spáchání činu nepříčetný, není trestně odpovědný, ledaže by si tento stav [[úmysl]]ně přivedl s cílem [[trestný čin]] spáchat ("napil se na kuráž").
  
−
Trestní a přestupkové předpisy nepopírají možnost jiných forem [[zavinění]], ale takové formy nepostačují k uplatnění [[odpovědnost]]i. K trestnosti činu nebo odpovědnost za [[přestupek]] tedy nepostačují níže psané formy zavinění (způsobení), které [[trestní zákon]] z odpovědnosti vylučuje výslovně jako nepříčetnost):
+
Stav příčetnosti má dvě složky:
 +
# '''Rozpoznávací schopnost.''' Tato schopnost je dlouhodobě snížená nebo zcela vymizelá v případě vážně duševně nemocných pachatelů (schizofrenie) nebo pachatelů s vyšším stupněm mentální retardace. Krátkodobě může být rozpoznávací schopnost snížena v důsledku intoxikace alkoholem nebo jinými [[návyková látka|návykovými látkami]]. Pachatelům takových trestných činů bývá běžně [[soud]]em místo [[trest]]u nařízena [[ochranná léčba]].
 +
# '''Ovládací schopnost'''. Schopnost ovládnout své jednání se snižuje nebo ztrácí i v situaci, kdy se psychicky zdravý a střízlivý člověk může dostat do zcela mimořádné situace, která krátkodobě změní navyklé vzorce jeho jednání (např. manžel, který zjistí, že jeho manželka byla právě [[znásilnění|znásilněna]], pachatele dostihne a zavraždí). Tyto případy bývají sporné, neboť v obecném povědomí (''[[lex talionis]]'') není tento druh nepříčetnosti dostatečným důvodem k zániku trestní odpovědnosti.
  
−
== Nerozpoznání následků pro duševní poruchu ==
+
Částečné snížení rozpoznávací nebo ovládací schopnosti k zániku trestní odpovědnosti nepostačuje, k tomu je třeba, aby aspoň jedna z těchto složek byla zcela vymizelá.
−
Pachatel může nerozpoznat [[společenská nebezpečnost|společenskou nebezpečnost]] činu pro duševní poruchu nejspíše tehdy, je-li příčinou nerozpoznání porucha s bludy (typicky schizofrenie) (F20–F29) nebo mentální retardace (F70–F79 dle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN–10).  
 
  
−
Příklad: když „hlasy“ někomu naléhavě přikazují někoho zabít, může se mu naléhavost takové žádosti subjektivně jevit jako přiměřený důvod k jednání, který formálně naplňuje skutkovou podstatu trestného činu vraždy.
+
== {{Interní odkazy}} ==
−
 
+
* [[opilství]]
−
== Neschopnost ovládat své jednání pro duševní poruchu ==
 
−
Do této kategorie by nejspíš mohlo spadat jednání ve stavu náměsíčnosti (somnambulism, F51.3) nebo některých forem schizofrenie.
 
−
 
 
−
Příklad: člověk se ráno probudí a zjistí, že v noci zabil svou ženu, aniž by o tom věděl.
 
−
 
 
−
V praxi bývá často ustanovení zneužíváno pro jednání související s odlišností sexuality (parafilie). Snížená příčetnost může být typická například pro patologickou sexuální agresivitu, avšak například u pedofilie neschopnost ovládat své jednání zpravidla není způsobena samotnou parafilií, ale například psychickou disociací vyvolanou tím, že pachatel své dispozice potlačoval nebo neměl možnost nalézt socializované vzorce jejich uplatnění. Většinou však mezi příčinami jednání není prvořadě „neschopnost ovládat své jednání“, ale odlišné osobní zájmy nebo psychické potřeby pachatele, tedy by spíše mohla být uplatněna jako polehčující okolnost tíživá osobní situace, kterou si pachatel sám nezpůsobil – situaci [[krajní nouze]], která by čin zbavila trestnosti zcela, by se dala uplatnit například v případě, kdy by dobrovolným sexuálním kontaktem byla bezprostředně odvracena sebevražda způsobená erotickou frustrací jednoho z účastníků jednání.
 
−
 
 
−
Příklad: při procházce v parku někdo uvidí pěknou ženu a hormonální pochody se rozběhnou tak intenzivně, že vyřadí z činnosti volní a racionální složku psychiky.
 
−
 
 
−
Jiný příklad (sporný): vedoucí dětského oddílu se tulí s dětským členem oddílu a starostlivě se ho ptá, jestli může ještě tady a takhle (tedy evidentně nemá úmysl ublížit a aktivně projevuje snahu, aby neublížil). Po vypuknutí skandálu však tvrdí, že se nemohl ovládat a že pudy ho k tomu nutily a nemohl tomu zabránit. Jedná se o člověka s rigidními a konzervativními názory na sexuální morálku a (po činu) opravdu nechápe, jak se mohl něčeho takového dopustit. Vhledem k rozštěpu jeho osobnosti a morálky může být komplikované posoudit, zda jde o vědomou nedbalost (jistá část jeho osobnosti se ztotožňovala s obecným názorem, že takový kontakt musí dítěti uškodit, ale on vědomě na toto riziko nedbal), nevědomou nedbalost (měl vědět, že takové jednání je nebezpečné, ale nevěděl to), žádné zavinění (nechtěl újmu způsobit, byl přesvědčen, že ji nezpůsobí, a také ji svým jednáním nezpůsobil). Vzhledem k tomu, že trestný čin pohlavního zneužití je trestný pouze v případě úmyslného zavinění, v policejní a soudní praxi se obvykle psychologický konstrukt označující (nevědomou a hypotetickou) motivaci obvykle zaměňuje za právnický pojem úmyslnosti (například výskyt mimovolní erekce se považuje za přímý důkaz „sexuálního úmyslu“). Soudní znalec ve snaze uplatnit zdravotnický pohled oproti vězeňsko-represivnímu uplatňuje volní nepříčetnost a nutnost léčby pedofilie, třebaže samotná pedofilie ani neovlivňuje ovládací schopnost, ani není léčitelná.
 
−
 
 
−
{{Wikipedie|Zavinění|[[:cs:User:ŠJů|ŠJů]]}}
 
  
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 
[[Kategorie:Trestní právo]]

Verse z 12. 11. 2006, 08:46

Příčetnost je takový psychický stav, který jednajícímu umožňuje rozpoznat následky svého chování a své chování dostatečně ovládat. Je-li pachatel v době spáchání činu nepříčetný, není trestně odpovědný, ledaže by si tento stav úmyslně přivedl s cílem trestný čin spáchat ("napil se na kuráž").

Stav příčetnosti má dvě složky:

  1. Rozpoznávací schopnost. Tato schopnost je dlouhodobě snížená nebo zcela vymizelá v případě vážně duševně nemocných pachatelů (schizofrenie) nebo pachatelů s vyšším stupněm mentální retardace. Krátkodobě může být rozpoznávací schopnost snížena v důsledku intoxikace alkoholem nebo jinými návykovými látkami. Pachatelům takových trestných činů bývá běžně soudem místo trestu nařízena ochranná léčba.
  2. Ovládací schopnost. Schopnost ovládnout své jednání se snižuje nebo ztrácí i v situaci, kdy se psychicky zdravý a střízlivý člověk může dostat do zcela mimořádné situace, která krátkodobě změní navyklé vzorce jeho jednání (např. manžel, který zjistí, že jeho manželka byla právě znásilněna, pachatele dostihne a zavraždí). Tyto případy bývají sporné, neboť v obecném povědomí (lex talionis) není tento druh nepříčetnosti dostatečným důvodem k zániku trestní odpovědnosti.

Částečné snížení rozpoznávací nebo ovládací schopnosti k zániku trestní odpovědnosti nepostačuje, k tomu je třeba, aby aspoň jedna z těchto složek byla zcela vymizelá.

Vizte též

Citováno podle "https://iuridictum.pecina.cz/index.php?title=Nepříčetnost&oldid=9525"