Norma: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(rozsireni - plati i pro vektory)
d (typobot: typografické korekce podle specifikace)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Pojednává2|obecném pojmu|osobním jménu Norma a jeho nositelkách|Norma (jméno)}}
 
{{Pojednává2|obecném pojmu|osobním jménu Norma a jeho nositelkách|Norma (jméno)}}
'''Norma''' je požadavek na [[chování]] nebo [[vlastnost]]i věci, člověka, situace apod., určený buď k závaznému vyžadování nebo k posuzování jejich přijatelnosti nebo obvyklosti. V původním [[latina|latinském]] významu slovo znamenalo "[[pravítko]], [[měřítko]], [[pravidlo]]". Normy jsou psané i nepsané a mají různou míru závaznosti a různý rozsah platnosti.  
+
'''Norma''' je požadavek na [[chování]] nebo [[vlastnost]]i věci, člověka, situace apod., určený buď k závaznému vyžadování nebo k posuzování jejich přijatelnosti nebo obvyklosti. V původním [[latina|latinském]] významu slovo znamenalo [[pravítko]], [[měřítko]], [[pravidlo]]. Normy jsou psané i nepsané a mají různou míru závaznosti a různý rozsah platnosti.  
  
 
V lineátní algebře je jako norma označována funkce, přiřazující vektorům nebo maticím reálná čísla a splňující určitá kritéria nerovností.
 
V lineátní algebře je jako norma označována funkce, přiřazující vektorům nebo maticím reálná čísla a splňující určitá kritéria nerovností.

Verse z 13. 5. 2006, 10:06

Šablona:Pojednává2 Norma je požadavek na chování nebo vlastnosti věci, člověka, situace apod., určený buď k závaznému vyžadování nebo k posuzování jejich přijatelnosti nebo obvyklosti. V původním latinském významu slovo znamenalo „pravítko, měřítko, pravidlo“. Normy jsou psané i nepsané a mají různou míru závaznosti a různý rozsah platnosti.

V lineátní algebře je jako norma označována funkce, přiřazující vektorům nebo maticím reálná čísla a splňující určitá kritéria nerovností.


Normalita je stav osoby, jedince, věci, situace nebo jiného jevu, v němž tento jev odpovídá té normě, z jejíhož hlediska je normalita posuzována.

Normalizace je slovo s několika významy:

  • stanovení norem (například Český normalizační institut vytváří české státní normy)
  • uplatňování norem, aktivní přizpůsobování osoby, věci nebo situace nějaké normě (například politická normalizace v Československu v 70. letech 20. století)
  • spontánní změna stavu k požadavkům nějaké normy (např. stav vody v řece nebo stav nemocného se normalizuje)
  • snaha o začlenění nějaké věci, stavu nebo jevu do normy (např. snaha o normalizaci homosexuality)
  • v matematice je to algoritmus, kterým je ve vektorovém prostoru převedena množina obecných vektorů, generujících nějaký podprostor, na množinu jednotkových navzájem kolmých vektorů, generujících týž podprostor (platí i pro matice).

Druhy norem

Používá se například v těchto významech:

Podívejte se také na