Obiter dictum: Porovnání verzí
(Přesměrováno na Ratio decidendi) |
d (Drobné úpravy) |
||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | # | + | '''''Obiter dictum''''' [lat. doslova "řečeno mimochodem", fr. ''à titre surabondant'' (nadbytečně)] nebo ''à toutes fins utiles'' (pro všechny smysluplné účely) je část [[rozhodnutí]], která shrnuje další argumenty a která není autoritativní. |
| + | |||
| + | Nemusí být podrobně odůvodněna, je uváděna pouze pro dokreslení a má v případě, že je součástí zrušovacího rozhodnutí, význam jako vodítko pro další rozhodování podřízeného [[soud]]u nebo jiného [[úřad]]u. | ||
| + | |||
| + | Příklad: "Kasační stížnost byla podána opožděně (=''ratio decidendi''), avšak nemohla by zřejmě uspět ani v případě, že by byla včasná, neboť stěžovatel se domáhá rozhodnutí ve věci, jež je vyňata z pravomoci soudů (=''obiter dictum'')." | ||
| + | |||
| + | V [[precedens|precedenčních]] systémech je závaznou částí precedentu pouze ''ratio decidendi''; argumentace ''obiter dictum'' precedenční účinky nemá. | ||
| + | |||
| + | == Druhy == | ||
| + | # "vyjádření názoru soudu (který cítí potřebu vytvořit do budoucna jasné vodítko) na spornou otázku v případě, kdy se k meritu věci nedostal, např. kvůli tomu, že věc byla zamítnuta již z procesních důvodů; | ||
| + | # když soud považuje za nutné reagovat na konkrétní námitku účastníka (jednu z mnoha), i když kauza byla rozhodnuta již na námitce předchozí; | ||
| + | # když soud chce osvětlit kontury svého rozhodnutí tím, že poukáže (v obiter dictu) na případy, ve kterých by rozhodl opačně; | ||
| + | # když si soud není jistý v kramflecích, a proto uvádí dodatečné důvody pro ospravedlnění závěru, ke kterému došel; | ||
| + | # prokázání erudice a rozhledu soudce (někdy přecházející až v exhibicionismus)."[http://jinepravo.blogspot.com/2008/03/temporln-psoben-prva-es-ad-absurdum.html#c231039889219910407] | ||
| + | |||
| + | ''Obiter dictum'' jsou oba druhy [[disent|odlišných stanovisek]], souběžné i odchylné. V případě, že se na něj odvolá pozdější judikát, stává se toto ''obiter dictum ratione decidendi''. | ||
| + | |||
| + | == {{Interní odkazy}} == | ||
| + | * [[Ratio decidendi]] | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * Michal Bobek: ''[http://jinepravo.blogspot.com/2008/03/temporln-psoben-prva-es-ad-absurdum.html Temporální působení práva Společenství ad absurdum?]'' In [[Jiné právo]] 11. března 2008. Rozsáhlá diskuse o obiter dictum v české justici. | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Procesní právo]] | ||
| + | |||
| + | [[de:Obiter dictum]] | ||
| + | [[en:Obiter dictum]] | ||
| + | [[es:Obiter dictum]] | ||
| + | [[ko:방론]] | ||
| + | [[it:Obiter dictum]] | ||
| + | [[he:אוביטר]] | ||
| + | [[ja:傍論]] | ||
| + | [[no:Obiter dictum]] | ||
| + | [[tr:Dikta]] | ||
Aktuální verse z 14. 3. 2008, 14:17
Obiter dictum [lat. doslova "řečeno mimochodem", fr. à titre surabondant (nadbytečně)] nebo à toutes fins utiles (pro všechny smysluplné účely) je část rozhodnutí, která shrnuje další argumenty a která není autoritativní.
Nemusí být podrobně odůvodněna, je uváděna pouze pro dokreslení a má v případě, že je součástí zrušovacího rozhodnutí, význam jako vodítko pro další rozhodování podřízeného soudu nebo jiného úřadu.
Příklad: "Kasační stížnost byla podána opožděně (=ratio decidendi), avšak nemohla by zřejmě uspět ani v případě, že by byla včasná, neboť stěžovatel se domáhá rozhodnutí ve věci, jež je vyňata z pravomoci soudů (=obiter dictum)."
V precedenčních systémech je závaznou částí precedentu pouze ratio decidendi; argumentace obiter dictum precedenční účinky nemá.
Druhy
- "vyjádření názoru soudu (který cítí potřebu vytvořit do budoucna jasné vodítko) na spornou otázku v případě, kdy se k meritu věci nedostal, např. kvůli tomu, že věc byla zamítnuta již z procesních důvodů;
- když soud považuje za nutné reagovat na konkrétní námitku účastníka (jednu z mnoha), i když kauza byla rozhodnuta již na námitce předchozí;
- když soud chce osvětlit kontury svého rozhodnutí tím, že poukáže (v obiter dictu) na případy, ve kterých by rozhodl opačně;
- když si soud není jistý v kramflecích, a proto uvádí dodatečné důvody pro ospravedlnění závěru, ke kterému došel;
- prokázání erudice a rozhledu soudce (někdy přecházející až v exhibicionismus)."[1]
Obiter dictum jsou oba druhy odlišných stanovisek, souběžné i odchylné. V případě, že se na něj odvolá pozdější judikát, stává se toto obiter dictum ratione decidendi.
Vizte též
Další odkazy
- Michal Bobek: Temporální působení práva Společenství ad absurdum? In Jiné právo 11. března 2008. Rozsáhlá diskuse o obiter dictum v české justici.
