Směnka: Porovnání verzí
(Externí odkazy) |
(→Externí odkazy: Směnka ve světle aktuální judikatury) |
||
| Řádka 19: | Řádka 19: | ||
* Gonzalo Villalta Puig: ''[http://www.murdoch.edu.au/elaw/issues/v7n3/puig73b.html Electronic Bills of Exchange and Promissory Notes in Australia]''. In Murdoch University Electronic Journal of Law 3/2000 – elektronické směnky jsou žádoucí. | * Gonzalo Villalta Puig: ''[http://www.murdoch.edu.au/elaw/issues/v7n3/puig73b.html Electronic Bills of Exchange and Promissory Notes in Australia]''. In Murdoch University Electronic Journal of Law 3/2000 – elektronické směnky jsou žádoucí. | ||
* Anastasia Tsakatoura: ''[http://www.inter-lawyer.com/lex-e-scripta/articles/e-finance1.htm E-finance — bills of exchange, promissory notes, documentory credits, forfaiting]'' – článek naznačuje, že elektronické směnky jsou přípustné již dnes, nicméně pro větší právní jistotu proponuje legislativní změny. | * Anastasia Tsakatoura: ''[http://www.inter-lawyer.com/lex-e-scripta/articles/e-finance1.htm E-finance — bills of exchange, promissory notes, documentory credits, forfaiting]'' – článek naznačuje, že elektronické směnky jsou přípustné již dnes, nicméně pro větší právní jistotu proponuje legislativní změny. | ||
| + | * Erika Gorčíková: [http://is.muni.cz/th/76063/pravf_b/Bakalarska_prace__Erika_Gorcikova__76063_.pdf Směnka ve světle aktuální judikatury] – podle bakalářské práce z roku 2008 jsou elektronické směnky stále nepřípustné | ||
[[Kategorie:Směnečné právo]] | [[Kategorie:Směnečné právo]] | ||
Verse z 4. 4. 2013, 10:13
Směnka je cenný papír, na základě něhož jedna strana bezpodmídnečně zaplatí druhé straně, tj. majiteli směnky, směnečný peníz, tj. určitou peněžní částku.
Jedná se o abstraktní právní jednání, neboť je-li v dokumentu uveden právní důvod nebo hospodářský důvod (pohnutka) její existence, směnka konvertuje na smlouvu, obvykle o půjčce. Směnka musí být vždy listinou s hmotným substrátem, její vystavení jako elektronického dokumentu je vyloučeno. Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový,[1] striktně předepisuje její obsah.
Zlatým věkem směnek byla léta 1850–1940. Nyní se již tolik nepoužívají, neboť rychlost vymožení dluhu úspěšně nahradil platební rozkaz. V kontinentálním právu jsou směnky unifikovány[2] prostřednictvím úmluvy o jednotném směnečném zákonu (1930),[3] úmluvy o kolisních normách a úmluvy týkající se směnek. ČR tyto úmluvy neratifikovalo, ale fakticky se jimi řídí. Angloamerické právo stojí mimo.
Druhy
- vlastní (čl. I § 75 sq. zákona směnečného a šekového, angl. promissory note) – její podstatou je slib zaplatit. Dlužník je totožný s výstavcem.
- cizí (čl. I § 1 sq. zákona směnečného a šekového, trata, angl. bill of exchange) – její podstatou je příkaz zaplatit. Trasant (výstavce) zde přikazuje třetí osobě (směnečníkovi) zaplatit někomu peněžní částku.
Pokud je směnka vydána v jediném exempláři, je to solasměnka.
Vizte též
Externí odkazy
- Leif Gamertsfelder: Electronic Bills of Exchange. Will the Current Law Recognise Them? University of New South Wales Law Journal 1998, p. 566 – elektronické směnky jsou žádoucí.
- Gonzalo Villalta Puig: Electronic Bills of Exchange and Promissory Notes in Australia. In Murdoch University Electronic Journal of Law 3/2000 – elektronické směnky jsou žádoucí.
- Anastasia Tsakatoura: E-finance — bills of exchange, promissory notes, documentory credits, forfaiting – článek naznačuje, že elektronické směnky jsou přípustné již dnes, nicméně pro větší právní jistotu proponuje legislativní změny.
- Erika Gorčíková: Směnka ve světle aktuální judikatury – podle bakalářské práce z roku 2008 jsou elektronické směnky stále nepřípustné
