Rozhodčí řízení
Rozhodčí řízení (někdy též arbitráž) je mimosoudní způsob projednávání a řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, který bývá obvykle využíván v obchodních záležitostech. V rámci rozhodčího není možné rozhodovat spory vzniklé v souvislosti s prováděním konkursu a vyrovnání nebo v souvislosti s výkonem rozhodnutí. Rozhodnutí sporu rozhodcem má v zásadě totožné právní účinky jako rozhodnutí obecného soudu a je rovněž soudně vykonatelné.
Smluvní strany se mohou již při uzavírání smlouvy dohodnout, že případné spory mezi nimi budou vyňaty z pravomoci obecných soudů a budou řešeny buď rozhodčím řízením u stálého rozhodčího soudu nebo rozhodčím řízením ad hoc. Pokud není takové ustanovení sjednáno již v samotné smlouvě, je možné zahájení rozhodčího řízení dosáhnout i uzavřením smlouvy o rozhodci, což se zpravidla děje až po vzniku sporu mezi smluvními stranami. Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, který má stejnou účinnost jako rozsudek obecného soudu a je soudně vykonavatelný - je tak například řádným exekučním titulem.
Rozhodcem se může stát kterýkoliv občan České republiky nebo i cizí státní příslušník, který je zletilý a má plnou způsobilost k právním úkonům. Osoba, která přijme funkci rozhodce, je povinna řídit se zákony a další předpisy. Rozhodce musí být nezávislý a nestranný a je vázán mlčenlivostí ohledně skutečností, které se dozvěděl v souvislosti s rozhodčím řízením. Této mlčenlivosti může být zbaven jen za souhlasu obou stran sporu nebo na základě zákona (například v trestním řízení). Počet rozhodců není nijak omezen co do počtu, vždy jich ale musí být lichý počet, přičemž nejčastěji bývají spory řešeny jedním nebo třemi rozhodci.
Rozhodčí řízení je (narozdíl od klasického soudního řízení) neveřejné, což je spolu s jeho rychlostí a často i nižšími náklady ve srovnání s běžným soudním řízením považováno za jeho největší výhody.
Rozhodčí řízení se v rámci České republiky řídí zákonem č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, rozhodčí řízení v rámci mezinárodním je upravováno zejména New Yorskou úmluvou.
