Armáda
Armáda (angl. army) je základní ozbrojenou silou. Jejím úkolem, jako všech ozbrojených sil, je boj s vnějším nepřítelem.
Armádní jednotky
Každá jednotka se obvykle skládá ze tří nižších jednotek, někdy více.
- armádní sbor – má 30 až 60 000 vojáků. Velí mu armádní generál.
- divise (angl. division) – má 10 až 20 000 vojáků. Velí ji generálmajor, dříve podmaršál.
- brigáda (angl. brigade) – má 3000 až 6000 vojáků. Velí ji brigádní generál (dříve "brigádník").
- pluk (fr. régiment, angl. regiment) – má 1000 až 4000 vojáků. Jeho velitelem je plukovník (angl. colonel, něm. Oberst), původně hejtman.
- prapor (fr. bataillon, angl. battalion) – má 400 až 1200 vojáků. Nyní už zástavu nemá, tu má pluk. Velí mu podplukovník.
- rota, původně setnina (rus. рота, fr. compagnie, angl. company), dělostřelecká batterie (angl. battery), jezdecký oddíl (angl. troop) nebo kolona (angl. column) – má 100 až 200 vojáků. Jejím velitelem je kapitán (setník). Speciálním rotou je úderný (přepadový) oddíl (angl. commando).
- četa (fr. peloton, angl. platoon, něm. Zug) – má 24 až 50 vojáků. Velí ji poručík (původně zástupce hejtmana, angl. lieutenant) nebo četař (něm. Zugsführer).
- družstvo, původně roj (angl. squad, něm. Schwarm) – má 6 až 20 vojáků. Vytváří rojnici (něm. Schwarmlinie). Velí mu desátník (angl. corporal).
Elitními jednotkami jsou myslivecké (fr. chasseurs), které jsou složeny z vynikajících střelců drobné a mrštné postavy.
Hodnosti
Jsou výrazem kastovnictví armády. V Sovětském Rusku byly zrušeny; obnoveny byly ve 30. letech.
- professionálové
- generálové
- důstojníci: plukovník, major, kapitán a poručík
- praporčíci: praporčík a rotmistr
- odvedenci
- poddůstojníci: (v rámci sovětisace též staršina), rotný, četař a desátník
- mužstvo: svobodník a vojín