Codex iuris canonici
Codex iuris canonici (kodex církevního práva, CIC) je kodifikace církevního práva.
Po vzoru Corpus iuris civilis začala středověká Církev vydávat jednotlivé části kodexu církevního práva. Celek byl vydán v roce 1580 jako Corpus iuris canonici (někdy se pro něj užívá, pro odlišení od moderního CIC, zkratka CorpIC) a obsahuje tyto části:
- Decretum Gratiani (1140)
- Liber Extra (1234, zvána též Decretales Gregorii IX.)
- Liber Sextus (i. e. Bonifacii, 1298)
- Clementinae (1314)
- Extravagantes Johannis XXII.
- Extravagantes Communes
Po I. vatikánském koncilu byl v roce 1917 vydán Codex iuris canonici, který předchozí CorpIC nahradil (CIC/1917). Po II. vatikánském koncilu byl v roce 1983 vydán nový kodex církevního práva (CIC/1983). Text CIC/1983 je členěn na 7 knih a celkem má 1752 kánonů. Český úřední překlad pochází z roku 1994; jeho autorem je prof. Miroslav Zedníček.
Při zkracování versí CIC se v němčině letopočet obvykle odděluje lomítkem; v angličtině, jak je zvykem i u jiných zákonů, se místo lomítka užívá mezera (CIC 1917, resp. CIC 1983). V češtině se užívá obojí způsob, ale běžnější je anglický[1].
Prameny a literatura
- Kodex kanonického práva. Zvon, Praha 1994. ISBN 80-7113-082-6
Další odkazy
- úřední text CIC/1983 (latinsky)
- odkaz na neofficiální český předklad CIC/1983
- úřední překlady CIC/1983 (anglický, francouzský, německý, italský a španělský)
- Gratianův dekret (latinsky)
- úřední text CIC/1917 (latinsky)
