Důkaz

(Přesměrováno z Dokazování)
Přejít na: navigace, hledání

Důkaz je prostředek, který slouží k podpoře tvrzení.

Angloamerické právo

Ke shromažďování důkazů slouží v přípravném řízení (pre-trial) tzv. discovery. Tato část processu je v ČR totálním způsobem zanedbána; v ČR si každý musí pro hlavní líčení opatřit důkazy tak, jak umí.

Druhy důkazů

  1. svědectví (testimony). Na rozdíl od ČR se za něj považuje i výpověď znalce, která tak nemá nepřiměřenou váhu jako v ČR. Na rozdíl od ČR je přípustné pouze svědectví z první ruky, tj. authentické, svědectví z doslechu (hearsay: "a statement, other than one made by the declarant while testifying at the trial or hearing, offered in evidence to prove the truth of the matter asserted." Fed. R. Evid. 801(c)[1]) je nepřípustné.
    1. ústní – je pravidlem
    2. písemné: místopřísežné prohlášení (affidavit), v českém právu zvané čestné prohlášení. Na rozdíl od českého práva je důkaz místopřísežným prohlášením zcela výjimečný.
  2. předmět doličný (exhibit): listina, fotografie, nahrávka apod.

Druhy svědků

Trestní process je opravdu kontradiktorní, a proto každá strana má své vlastní svědky:

  1. korunní svědek (angl. Crown witness)[2]
  2. svědek obhajoby (angl. defence witness)

Při výslechu protistranou, tzv. křížovém výslechu (angl. cross-examination), se protistrana snaží zničit důvěryhodnost výpovědi svědka protistrany.

Česká republika

V ČR platí pro veřejné úřady volná theorie důkazní. Důkazy hodnotí veřejný úřad podle své vlastní úvahy, každý důkaz jednotlivě i v souvislostech s důkazy ostatními. Formálně je ve sporech řízení kontradiktorní. Ve skutečnosti však dokazuje soudce, žalovaný, někdy i žalobce; a státní zástupce zůstavají passivní.[3]

Dokazování v občanském řízení

V občanském soudním řízení se při jednání dokazují tvrzení jednotlivých stran sporu, ty podávají návrhy na provádění důkazů a soud rozhoduje o tom, které důkazy provede. Účastníci soudního sporu mají právo se vyjadřovat ke všem návrhům na důkazy i k již provedeným důkazům. Jako důkaz v občanském řízení mohou sloužit všechny prostředky, kterými lze zjistit stav věci, zejména výslech svědků, znalecký posudek, zprávy a vyjádření orgánů, fyzických a právnických osob, notářské nebo exekutorské zápisy a jiné listiny, ohledání a výslech účastníků. Není-li způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud.

Dokazování v trestním řízení

V trestním řízení se dokazuje zejména to, zda se stal skutek, v němž je spatřován trestný čin, a zda jej spáchal obviněný. Dokazují se také podstatné okolnosti, které mohly ovlivnit pachatelovo jednání, okolnosti umožňující stanovení výše způsobené škody a míry společenské nebezpečnosti činu. Jako důkaz může být v trestním řízení použito vše, co může přispět k objasnění dané věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Nesmí být použit důkaz, který byl získán v rozporu se zákonem (např. nepovolený odposlech.) V trestním řízení navrhuje důkazy zejména státní zástupce.

Prameny a literatura

  • Jakub Morávek: Kdy lze jako důkazní prostředek připustit záznam z kamerového systému? In PrRo 13/2011, pp. 457–463. Poněkud povrchní článek bez argumentace tvrdící, že zákonně získaný důkaz lze použít pro jakýkoliv účel.

Další odkazy