Statutární město
Statutární město je město, které má právo na posílenou samosprávu, tj. na větší či menší opt-out z obecního zřízení.
V ČR žádný městský statut v pravém slova smyslu není; jedinou výjimkou je Praha, která ho však má vydaný ve formě zákona. Jediným rozdíl statutárních měst od ostatních tak zůstává to, že místo starosty mají primátora a místo městského úřadu magistrát.
Na Slovensku, Slovinsku a Itálii jsou statutárními všechna města. V jejich čele stojí primátor (Slovensko), župan (Slovinsko) a syndik (Itálie).
Seznam statutárních měst v ČR
- Praha – územně členěné na městské části
- Brno – územně členěné na městské části
- Plzeň – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
- Ostrava – od roku 1945; územně členěné na městské obvody
- Liberec – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské obvody
- Olomouc – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět
- Opava – do 1. ledna 1968, od 24. listopadu 1990 opět; územně členěné na městské části
- České Budějovice – od 24. listopadu 1990
- Karlovy Vary – od 24. listopadu 1990
- Ústí nad Labem – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
- Hradec Králové – od 24. listopadu 1990
- Pardubice – od 24. listopadu 1990; územně členěné na městské obvody
- Zlín – od 24. listopadu 1990
- Havířov – od 24. listopadu 1990
- Jihlava – do 30. listopadu 1928, od 12. listopadu 2000 opět
- Kladno – od 12. listopadu 2000
- Most – od 12. listopadu 2000
- Teplice – od 1. ledna 2003
- Karviná – od 1. ledna 2003
- Mladá Boleslav – od 1. ledna 2003
- Frýdek-Místek – do 30. listopadu 1928, od 1. července 2006 opět
- Přerov – od 1. července 2006
- Chomutov – od 1. července 2006
- Děčín – od 1. července 2006
- Třebíč – návrh
- Kroměříž – do 30. listopadu 1928
- Uherské Hradiště – do 30. listopadu 1928
- Znojmo – do 30. listopadu 1928
- Bílsko – od roku 1920 součást Polska
V letech 1948–1967 statutární města nebyla.
