Zaměstnanec

Zaměstnanec je tou stranou pracovněprávního poměru, která té druhé slibuje, že pro ni bude ve stanoveném čase osobně pracovat.

Za kommunismu byl zaměstnanec přejmenován na pracovníka. K tradiční terminologii se české pracovní právo vrátilo novelou č. 74/1994 Sb. Ve světě je obvyklé rozlišovat mezi dělníkem (angl. worker), který pracuje rukama, a zaměstnancem (angl. employee), který pracuje hlavou.

Jako pozůstatek kommunismu v českém (i sloveském) pracovním právu existují 3 druhy pracovněprávních poměrů: pracovní poměr, dohoda o provedení práce (ve skutečnosti smlouva o dílo) a dohoda o pracovní činnosti (laissez-faire pracovní smlouva). Stranou všech těchto smluvních typů je vždy zaměstnanec.