Žaloba pro zmatečnost

Žaloba pro zmatečnost (zmateční žaloba) je mimořádný opravný prostředek, jímž lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu v civilních věcech, které je stiženo zmatečními vadami (zmatečností).

Zmateční vadou jsou nejvážnější vady řízení, jež vydání rozhodnutí předcházelo, které zasahují do práva účastníků řízení na spravedlivý proces, a nelze proto připustit, aby takové rozhodnutí obstálo. Bez existence zmateční žaloby by takové vady zpravidla zakládaly důvod k podání ústavní stížnosti.

Důvodem zmatečnosti je mj. to, že v řízení vystupoval jako účastník ten, kdo účastníkem být neměl, rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící nebo byl soud jinak nesprávně obsazen, chyběl návrh na zahájení řízení (tzn. soud jednal ex officio tam, kde to zákon neumožňuje), rozhodnutí bylo učiněno na základě trestného činu soudce nebo přísedícího, nebo bylo jednáno, ačkoli existovala překážka rei iudicatae nebo litis pendentis.

Zvláštním případem zmatečnosti jsou rovněž nejvážnější vady řízení u odvolacího soudu, např. nebyl-li účastník vinou soudu vyrozuměn o termínu jednání nebo odmítne-li odvolací soud včas podané odvolání jako opožděné.

Žaloba pro zmatečnost se do českého právního řádu vrátila po téměř 50 letech. Po jistou dobu její funkci suplovalo dovolání, avšak jak poukazovali mnozí odborníci, Nejvyšší soud byl tak zbytečně zatěžován zmateční agendou, jež mu instančně nepřísluší. V současnosti projednávají žalobu pro zmatečnost soudy I. stupně a v některých případech soudy odvolací. Proti usnesení o žalobě pro zmatečnost je tak navíc možno vždy podat odvolání a ze zákona přípustné je i dovolání.

Ačkoli si tento opravný prostředek podržel tradiční název žaloba, procesní strany si ponechávají stejné označení jako v původním řízením, takže se může stát, že žalobu podává žalovaný.