Svátost smíření: Porovnání verzí
(Základní text) |
(Formulace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Svátost smíření''' (lat. ''sacramentum paenitentiae'', doslova "svátost lítosti") je [[kanonické právo|kanonickým právem]] nově zavedené označení pro [[svátost]], která je tradičně známa jako '''zpověď''' (lat. ''confessio'', z ''confiteri'' = doznat se; angl./fr. ''confession'', něm. ''Beichte''). '''Kajícníci''' (''paenitentes'') se při ní zpovídají ze svých hříchů '''zpovědníkovi''' (''confessor''), kterým jim poté udělí '''rozhřešení''' (lat. ''absolutio'', od ''ab-'' + ''solvere'' = uvolnit). | '''Svátost smíření''' (lat. ''sacramentum paenitentiae'', doslova "svátost lítosti") je [[kanonické právo|kanonickým právem]] nově zavedené označení pro [[svátost]], která je tradičně známa jako '''zpověď''' (lat. ''confessio'', z ''confiteri'' = doznat se; angl./fr. ''confession'', něm. ''Beichte''). '''Kajícníci''' (''paenitentes'') se při ní zpovídají ze svých hříchů '''zpovědníkovi''' (''confessor''), kterým jim poté udělí '''rozhřešení''' (lat. ''absolutio'', od ''ab-'' + ''solvere'' = uvolnit). | ||
| − | Tuto svátost uděluje jedině [[kněz]], výjimky nejsou přípustné ani v mimořádné situaci, např. v nebezpečí života. Přímé porušení '''zpovědního tajemství''' (''sacramentale sigillum'') se [[trest]]á [[exkomunikace|exkomunikací]] ''[[latae sententiae]]''. | + | Tuto svátost uděluje jedině [[kněz]], výjimky nejsou přípustné ani v mimořádné situaci, např. v nebezpečí života. |
| + | |||
| + | To, co se při zpovědi dozvěděl, nesmí zpovědník nikomu prozradit. Přímé porušení '''zpovědního tajemství''' (''sacramentale sigillum'') se [[trest]]á [[exkomunikace|exkomunikací]] ''[[latae sententiae]]''. | ||
Zpovědní tajemství uznává i světská právo jako tzv. státem uznávanou povinnost mlčenlivosti. Zpovědník se proto nemůže dopustit trestného činu [[neoznámení trestného činu]] ani jiného podobného [[delikt]]u. | Zpovědní tajemství uznává i světská právo jako tzv. státem uznávanou povinnost mlčenlivosti. Zpovědník se proto nemůže dopustit trestného činu [[neoznámení trestného činu]] ani jiného podobného [[delikt]]u. | ||
Verse z 2. 3. 2007, 12:17
Svátost smíření (lat. sacramentum paenitentiae, doslova "svátost lítosti") je kanonickým právem nově zavedené označení pro svátost, která je tradičně známa jako zpověď (lat. confessio, z confiteri = doznat se; angl./fr. confession, něm. Beichte). Kajícníci (paenitentes) se při ní zpovídají ze svých hříchů zpovědníkovi (confessor), kterým jim poté udělí rozhřešení (lat. absolutio, od ab- + solvere = uvolnit).
Tuto svátost uděluje jedině kněz, výjimky nejsou přípustné ani v mimořádné situaci, např. v nebezpečí života.
To, co se při zpovědi dozvěděl, nesmí zpovědník nikomu prozradit. Přímé porušení zpovědního tajemství (sacramentale sigillum) se trestá exkomunikací latae sententiae.
Zpovědní tajemství uznává i světská právo jako tzv. státem uznávanou povinnost mlčenlivosti. Zpovědník se proto nemůže dopustit trestného činu neoznámení trestného činu ani jiného podobného deliktu.
Kanonické právo umožňuje požadovat od kajícníka za odpuštění hříchů úplatu, tzv. odpustek.
