Lid: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Lid''' je subjektem práv a prvkem demokratického státu. Jedná se však o poněkud mlhavý, obtížně definovatelný pojem, kterému nejblíže odpovídá množin...) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Lid''' je subjektem práv a prvkem [[demokracie|demokratického]] státu. Jedná se však o poněkud mlhavý, obtížně definovatelný pojem, kterému nejblíže odpovídá množina všech fyzických osob na daném území, avšak nekryje se s pojmem občan. Idea lidu | + | '''Lid''' je subjektem práv a prvkem [[demokracie|demokratického]] státu. Jedná se však o poněkud mlhavý, obtížně definovatelný pojem, kterému nejblíže odpovídá množina všech fyzických osob na daném území, avšak nekryje se s pojmem [[občan]]. |
| + | |||
| + | Idea lidu sehrála ústřední roli při vývoji moderní demokracie, kdy došlo ke změně ve vykonávání funkce [[suverén|suveréna]]. Místo [[absolutismus|absolutistického]] monarchy přešla na "lid". Zatímco u suveréna je jeho vůle obvykle jednoznačně zřejmá, pro zjišťování vůle lidu jsou potřebné složitější mechanismy jako kupříkladu [[volby]] či [[referendum]]. Jako "vůle lidu" je pak obvykle chápáno rozhodnutí většiny. | ||
| + | |||
| + | ''Lze říci, že zrušení zákona pro jeho protiústavnost je nedemokratické? Záleží na tom, jak chápeme demokracii. Pokud je demokracie limitována jen na vůli většiny, bezesporu by byla soudní kontrola ústavnosti nedemokratická. Problémem této koncepce je však redukce pojmu demokratického státu a vlády práva jen na vládu většiny. Naskytá se dále otázka, co pak mohou základní práva vůbec znamenat a zda v ní mají ústavní soudy nějaký smysl. Nemohly by je pak prostě nahradit výzkumy veřejného mínění, které by „většinovou“ politickou morálku exaktními prostředky snadno zjistily?''[http://jinepravo.blogspot.com/2006/11/judicializace-politiky-aneb-hroz-nm_26.html] | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * [[Zdeněk Kühn]]: [http://jinepravo.blogspot.com/2006/11/judicializace-politiky-aneb-hroz-nm_26.html Judicializace politiky aneb hrozí nám soudcovský stát? Část II. Soudní kontrola ústavnosti na evropský způsob a problémy přílišného aktivismu] | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Ústavní právo]] | ||
Aktuální verse z 7. 3. 2007, 17:00
Lid je subjektem práv a prvkem demokratického státu. Jedná se však o poněkud mlhavý, obtížně definovatelný pojem, kterému nejblíže odpovídá množina všech fyzických osob na daném území, avšak nekryje se s pojmem občan.
Idea lidu sehrála ústřední roli při vývoji moderní demokracie, kdy došlo ke změně ve vykonávání funkce suveréna. Místo absolutistického monarchy přešla na "lid". Zatímco u suveréna je jeho vůle obvykle jednoznačně zřejmá, pro zjišťování vůle lidu jsou potřebné složitější mechanismy jako kupříkladu volby či referendum. Jako "vůle lidu" je pak obvykle chápáno rozhodnutí většiny.
Lze říci, že zrušení zákona pro jeho protiústavnost je nedemokratické? Záleží na tom, jak chápeme demokracii. Pokud je demokracie limitována jen na vůli většiny, bezesporu by byla soudní kontrola ústavnosti nedemokratická. Problémem této koncepce je však redukce pojmu demokratického státu a vlády práva jen na vládu většiny. Naskytá se dále otázka, co pak mohou základní práva vůbec znamenat a zda v ní mají ústavní soudy nějaký smysl. Nemohly by je pak prostě nahradit výzkumy veřejného mínění, které by „většinovou“ politickou morálku exaktními prostředky snadno zjistily?[1]
