Člověk: Porovnání verzí
d (Kategorie) |
(== Zletilost ==) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Způsobilost k právům a povinnostem ([[právní subjektivita|právní subjektivitu]]) má každý člověk od početí do smrti; v době mezi početím a narozením, kdy právo hovoří o tzv. [[nasciturus|nascituru]], je však tato způsobilost podmíněna tím, že se plod narodí živý. V opačném případě nastoupí [[právní fikce]], že fysická osoba nikdy neexistovala (což má významný důsledek v [[dědické právo|dědickém právu]], neboť mrtvě narozený plod nemůže nabývat [[dědictví]] a nestává se tedy sám [[zůstavitel|zůstavitelem]]). | Způsobilost k právům a povinnostem ([[právní subjektivita|právní subjektivitu]]) má každý člověk od početí do smrti; v době mezi početím a narozením, kdy právo hovoří o tzv. [[nasciturus|nascituru]], je však tato způsobilost podmíněna tím, že se plod narodí živý. V opačném případě nastoupí [[právní fikce]], že fysická osoba nikdy neexistovala (což má významný důsledek v [[dědické právo|dědickém právu]], neboť mrtvě narozený plod nemůže nabývat [[dědictví]] a nestává se tedy sám [[zůstavitel|zůstavitelem]]). | ||
| + | == Zletilost == | ||
Plnou způsobilost nabývat [[právní úkon|právními úkony]] práv a povinností (zavazovat se) mají jen zletilí, tzn. ti, kteří dovršili 18 let věku (nebo dovršili 16 let věku, ale uzavřeli s přivolením soudu [[manželství]]) a kteří zároveň nebyli této způsobilosti zbaveni. Zbavit zcela nebo zčásti způsobilosti k právním úkonum může fysickou osobu pouze soud (tato řízení jsou u nás poměrně častá, iniciují je příbuzní, kteří si přejí vyloučit u potenciálních zůstavitelů [[testovací způsobilost]], aby dosáhli neplatnosti [[závěť|závěti]] a mohli zdědit jejich majetek jako dědicové ze zákona). | Plnou způsobilost nabývat [[právní úkon|právními úkony]] práv a povinností (zavazovat se) mají jen zletilí, tzn. ti, kteří dovršili 18 let věku (nebo dovršili 16 let věku, ale uzavřeli s přivolením soudu [[manželství]]) a kteří zároveň nebyli této způsobilosti zbaveni. Zbavit zcela nebo zčásti způsobilosti k právním úkonum může fysickou osobu pouze soud (tato řízení jsou u nás poměrně častá, iniciují je příbuzní, kteří si přejí vyloučit u potenciálních zůstavitelů [[testovací způsobilost]], aby dosáhli neplatnosti [[závěť|závěti]] a mohli zdědit jejich majetek jako dědicové ze zákona). | ||
Nezletilí jsou schopni nabývat v zásadě všech práv a povinností. Právní úkony, které sami činí, jsou však platné jen tehdy, pokud svou povahou odpovídají jejich rozumové a volní vyspělosti. V ostatních případech musí nezletilého zastoupit jeho [[zákonný zástupce]]. To znamená, že desetileté dítě může platně uzavřít kupní smlouvu v hypermarketu a koupit si sáček bonbonů, ale nemůže si samo platně koupit dovolenou. | Nezletilí jsou schopni nabývat v zásadě všech práv a povinností. Právní úkony, které sami činí, jsou však platné jen tehdy, pokud svou povahou odpovídají jejich rozumové a volní vyspělosti. V ostatních případech musí nezletilého zastoupit jeho [[zákonný zástupce]]. To znamená, že desetileté dítě může platně uzavřít kupní smlouvu v hypermarketu a koupit si sáček bonbonů, ale nemůže si samo platně koupit dovolenou. | ||
| + | |||
| + | Na základě úmluvy o ochraně práv dítětě jsou nezletilci paušálně označováni jako ''děti'', což je nevhodné. V jiných předpisech jsou užívány jiné výrazy, jako je ''mladistvý'', např. v české a německé versi čl. 16 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, ze dne 8. června 2000, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ("směrnice o elektronickém obchodu"),[http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32000L0031:CS:NOT] zatímco v anglické a francouzské se používá výraz ''nezletilý''. | ||
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] | ||
| + | |||
| + | [[ba:Физик шәхес]] | ||
| + | [[ca:Persona física]] | ||
| + | [[cs:Fyzická osoba]] | ||
| + | [[de:Natürliche Person]] | ||
| + | [[en:Natural person]] | ||
| + | [[es:Persona física]] | ||
| + | [[et:Füüsiline isik]] | ||
| + | [[fr:Personne physique]] | ||
| + | [[nl:Natuurlijk persoon]] | ||
| + | [[no:Fysisk person]] | ||
| + | [[pl:Osoba fizyczna]] | ||
| + | [[pt:Pessoa física]] | ||
| + | [[ru:Физическое лицо]] | ||
| + | [[sv:Fysisk person]] | ||
| + | [[zh:自然人]] | ||
Verse z 4. 4. 2007, 12:57
Fysická osoba je pojem užívaný převážně v právu, kde je třeba odlišovat osoby v běžném slova smyslu (lidi) od jiných druhů osob (právnická osoba).
Způsobilost k právům a povinnostem (právní subjektivitu) má každý člověk od početí do smrti; v době mezi početím a narozením, kdy právo hovoří o tzv. nascituru, je však tato způsobilost podmíněna tím, že se plod narodí živý. V opačném případě nastoupí právní fikce, že fysická osoba nikdy neexistovala (což má významný důsledek v dědickém právu, neboť mrtvě narozený plod nemůže nabývat dědictví a nestává se tedy sám zůstavitelem).
Zletilost
Plnou způsobilost nabývat právními úkony práv a povinností (zavazovat se) mají jen zletilí, tzn. ti, kteří dovršili 18 let věku (nebo dovršili 16 let věku, ale uzavřeli s přivolením soudu manželství) a kteří zároveň nebyli této způsobilosti zbaveni. Zbavit zcela nebo zčásti způsobilosti k právním úkonum může fysickou osobu pouze soud (tato řízení jsou u nás poměrně častá, iniciují je příbuzní, kteří si přejí vyloučit u potenciálních zůstavitelů testovací způsobilost, aby dosáhli neplatnosti závěti a mohli zdědit jejich majetek jako dědicové ze zákona).
Nezletilí jsou schopni nabývat v zásadě všech práv a povinností. Právní úkony, které sami činí, jsou však platné jen tehdy, pokud svou povahou odpovídají jejich rozumové a volní vyspělosti. V ostatních případech musí nezletilého zastoupit jeho zákonný zástupce. To znamená, že desetileté dítě může platně uzavřít kupní smlouvu v hypermarketu a koupit si sáček bonbonů, ale nemůže si samo platně koupit dovolenou.
Na základě úmluvy o ochraně práv dítětě jsou nezletilci paušálně označováni jako děti, což je nevhodné. V jiných předpisech jsou užívány jiné výrazy, jako je mladistvý, např. v české a německé versi čl. 16 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, ze dne 8. června 2000, o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ("směrnice o elektronickém obchodu"),[1] zatímco v anglické a francouzské se používá výraz nezletilý.
