Diskuse:Lex: Porovnání verzí
(zdroj) |
|||
| (Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
:: Kol.aut.: Latinsko-český slovník, 4. vydání, Praha 1996. - nakolik jsem si všiml, jde zřejmě o nejrozšířenější latinský slovník v českých knihovnách a nejspíš i školách (1.vyd. z r. 1957) | :: Kol.aut.: Latinsko-český slovník, 4. vydání, Praha 1996. - nakolik jsem si všiml, jde zřejmě o nejrozšířenější latinský slovník v českých knihovnách a nejspíš i školách (1.vyd. z r. 1957) | ||
::--[[Uživatel:Honzula|Honzula]] 23:51, 25. 6. 2007 (CEST) | ::--[[Uživatel:Honzula|Honzula]] 23:51, 25. 6. 2007 (CEST) | ||
| + | |||
| + | To je tedy hrozné. To můžeme sice citovat, ale okamžitě se též od toho distancovat. Obávám se, že ten, kdo to psal, neměl o právu tušení. —[[Uživatel:Zacheus|Zacheus]] 17:18, 26. 6. 2007 (CEST) | ||
| + | |||
| + | : To bych tak jistě netvrdil, autoři tohoto slovníku totiž citují i kontexty, v nichž slovíčko užili klasičtí autoři, zde mimo jiné Ovidius: ''"Orpheus hanc legem accipit, ne lumina sua flctat retro, donec valles exierit"'' - zde, jak patrno, má slovo význam "podmínka" (možná i "omezení") a takto je [http://alle-erdmanns.de/Ovid/orp.htm překládají i Němci]. A zde u Tita Livia: ''"pacis leges"'' zcela jistě znamená [http://www.intratext.com/IXT/LAT0142/_P46.HTM "podmínky míru"] ([http://www.intratext.com/IXT/LAT0142/_P52.HTM nebo příměří]) | ||
| + | :Je třeba si uvědomit, že původně toto slovo určitě mohlo mít širší význam, než jej okleštili právníci na strohé ''"lex est quod populus iubet..."'' jak je citováno v úvodu. Myslím, že je zpracováno dobře - nejprve širší význam, poté význam v oboru práva, pak přesná definice v římském právu. | ||
| + | :Ten intratext jsou vůbec úžasné stránky - lze si např. nechat vypsat všech [http://www.intratext.com/IXT/LAT0142/1/7F.HTM 43 kontextů], v jakých třeba Livius použil slovo "lex". --[[Uživatel:Honzula|Honzula]] 19:22, 29. 6. 2007 (CEST) | ||
| + | ::Výborně, díky za link, právě to jsem už několikrát na Iuridictu (i v praxi) potřeboval. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 22:23, 29. 6. 2007 (CEST) | ||
| + | |||
| + | |||
| + | Co se týče deklinace, nemyslíte, že pro některé čtenáře bude latinské označení pádů mnohem méně srozumitelné, než prosté číselné označení? Totéž u čísla. --[[Uživatel:Honzula|Honzula]] 00:01, 26. 6. 2007 (CEST) | ||
| + | |||
| + | :Přemýšlel jsem o tom, ale dospěl jsem k závěru, že kdo nezná latinské názvy pádů, nepotřebuje se dozvědět pádové tvary ''lex''. Navíc označovat ablativ za 6. pád je i na mě trochu moc velká vulgarisace. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 03:56, 26. 6. 2007 (CEST) | ||
| + | |||
| + | ::Právě naopak - kdo umí latinsky, ten tyhle tvary zná, nebo si je najde, ale člověk neznalý latiny by měl vědět, že ''lex'', ''legem'', ''legis'' atd. citované v příkladech jsou různé pády téhož slova, a také, které pády to jsou, i když neumí latinsky. Zacheus má pravdu, ablativ se běžně označuje jako 6. pád. --[[Uživatel:Honzula|Honzula]] 19:22, 29. 6. 2007 (CEST) | ||
| + | |||
| + | :: A co kompromis – uvést obé? Přičemž ablativ se za 6. pád běžně označuje, i když to čistý 6. pád není. —[[Uživatel:Zacheus|Zacheus]] 17:18, 26. 6. 2007 (CEST) | ||
| + | |||
| + | :Velmi vulgární řešení, ale když myslíte, implementujte ho. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 18:44, 26. 6. 2007 (CEST) | ||
| + | :To by bylo dost nešťastné, protože překomplikované řešení... --[[Uživatel:Honzula|Honzula]] 19:22, 29. 6. 2007 (CEST) | ||
| + | ::Podle mého názoru je číslování pádů plodem zhoubné osvícenské vulgarisace vzdělanosti a nezaváděl bych to tady. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 21:01, 29. 6. 2007 (CEST) | ||
| + | ::Laboruji s tím, zkoušeje různé varianty, a asi bude nejlépe zůstat u hybridní, jinak se čtenář, který si bude chtít přeložit ''lege artis'', octne v dilematu a bude hledat chybějící předložku. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 22:32, 29. 6. 2007 (CEST) | ||
Aktuální verse z 29. 6. 2007, 21:32
je latinské slovo znamenající "ustanovení", "smlouva" též "podmínka" Jaké k tomu máte podklady? Smlouva je latinsky contractus, podmínka je conditio. —Zacheus 09:19, 25. 6. 2007 (CEST)
- Také mi tato hypothesa připadá poněkud divoká, ale nevylučuji, že je podložená. --Tomáš Pecina 17:32, 25. 6. 2007 (CEST)
- Lex, legis, f. ustanovení, smlouva, podmínka (smlouvy)...
- Kol.aut.: Latinsko-český slovník, 4. vydání, Praha 1996. - nakolik jsem si všiml, jde zřejmě o nejrozšířenější latinský slovník v českých knihovnách a nejspíš i školách (1.vyd. z r. 1957)
- --Honzula 23:51, 25. 6. 2007 (CEST)
To je tedy hrozné. To můžeme sice citovat, ale okamžitě se též od toho distancovat. Obávám se, že ten, kdo to psal, neměl o právu tušení. —Zacheus 17:18, 26. 6. 2007 (CEST)
- To bych tak jistě netvrdil, autoři tohoto slovníku totiž citují i kontexty, v nichž slovíčko užili klasičtí autoři, zde mimo jiné Ovidius: "Orpheus hanc legem accipit, ne lumina sua flctat retro, donec valles exierit" - zde, jak patrno, má slovo význam "podmínka" (možná i "omezení") a takto je překládají i Němci. A zde u Tita Livia: "pacis leges" zcela jistě znamená "podmínky míru" (nebo příměří)
- Je třeba si uvědomit, že původně toto slovo určitě mohlo mít širší význam, než jej okleštili právníci na strohé "lex est quod populus iubet..." jak je citováno v úvodu. Myslím, že je zpracováno dobře - nejprve širší význam, poté význam v oboru práva, pak přesná definice v římském právu.
- Ten intratext jsou vůbec úžasné stránky - lze si např. nechat vypsat všech 43 kontextů, v jakých třeba Livius použil slovo "lex". --Honzula 19:22, 29. 6. 2007 (CEST)
- Výborně, díky za link, právě to jsem už několikrát na Iuridictu (i v praxi) potřeboval. --Tomáš Pecina 22:23, 29. 6. 2007 (CEST)
Co se týče deklinace, nemyslíte, že pro některé čtenáře bude latinské označení pádů mnohem méně srozumitelné, než prosté číselné označení? Totéž u čísla. --Honzula 00:01, 26. 6. 2007 (CEST)
- Přemýšlel jsem o tom, ale dospěl jsem k závěru, že kdo nezná latinské názvy pádů, nepotřebuje se dozvědět pádové tvary lex. Navíc označovat ablativ za 6. pád je i na mě trochu moc velká vulgarisace. --Tomáš Pecina 03:56, 26. 6. 2007 (CEST)
- Právě naopak - kdo umí latinsky, ten tyhle tvary zná, nebo si je najde, ale člověk neznalý latiny by měl vědět, že lex, legem, legis atd. citované v příkladech jsou různé pády téhož slova, a také, které pády to jsou, i když neumí latinsky. Zacheus má pravdu, ablativ se běžně označuje jako 6. pád. --Honzula 19:22, 29. 6. 2007 (CEST)
- A co kompromis – uvést obé? Přičemž ablativ se za 6. pád běžně označuje, i když to čistý 6. pád není. —Zacheus 17:18, 26. 6. 2007 (CEST)
- Velmi vulgární řešení, ale když myslíte, implementujte ho. --Tomáš Pecina 18:44, 26. 6. 2007 (CEST)
- To by bylo dost nešťastné, protože překomplikované řešení... --Honzula 19:22, 29. 6. 2007 (CEST)
- Podle mého názoru je číslování pádů plodem zhoubné osvícenské vulgarisace vzdělanosti a nezaváděl bych to tady. --Tomáš Pecina 21:01, 29. 6. 2007 (CEST)
- Laboruji s tím, zkoušeje různé varianty, a asi bude nejlépe zůstat u hybridní, jinak se čtenář, který si bude chtít přeložit lege artis, octne v dilematu a bude hledat chybějící předložku. --Tomáš Pecina 22:32, 29. 6. 2007 (CEST)
