Diskuse:Lex

je latinské slovo znamenající "ustanovení", "smlouva" též "podmínka" Jaké k tomu máte podklady? Smlouva je latinsky contractus, podmínka je conditio. —Zacheus 09:19, 25. 6. 2007 (CEST)

Také mi tato hypothesa připadá poněkud divoká, ale nevylučuji, že je podložená. --Tomáš Pecina 17:32, 25. 6. 2007 (CEST)

Lex, legis, f. ustanovení, smlouva, podmínka (smlouvy)...

Kol.aut.: Latinsko-český slovník, 4. vydání, Praha 1996. - nakolik jsem si všiml, jde zřejmě o nejrozšířenější latinský slovník v českých knihovnách a nejspíš i školách (1.vyd. z r. 1957)

--Honzula 23:51, 25. 6. 2007 (CEST)

To je tedy hrozné. To můžeme sice citovat, ale okamžitě se též od toho distancovat. Obávám se, že ten, kdo to psal, neměl o právu tušení. —Zacheus 17:18, 26. 6. 2007 (CEST)

To bych tak jistě netvrdil, autoři tohoto slovníku totiž citují i kontexty, v nichž slovíčko užili klasičtí autoři, zde mimo jiné Ovidius: "Orpheus hanc legem accipit, ne lumina sua flctat retro, donec valles exierit" - zde, jak patrno, má slovo význam "podmínka" (možná i "omezení") a takto je překládají i Němci. A zde u Tita Livia: "pacis leges" zcela jistě znamená "podmínky míru" (nebo příměří)

Je třeba si uvědomit, že původně toto slovo určitě mohlo mít širší význam, než jej okleštili právníci na strohé "lex est quod populus iubet..." jak je citováno v úvodu. Myslím, že je zpracováno dobře - nejprve širší význam, poté význam v oboru práva, pak přesná definice v římském právu.

Ten intratext jsou vůbec úžasné stránky - lze si např. nechat vypsat všech 43 kontextů, v jakých třeba Livius použil slovo "lex". --Honzula 19:22, 29. 6. 2007 (CEST)

Výborně, díky za link, právě to jsem už několikrát na Iuridictu (i v praxi) potřeboval. --Tomáš Pecina 22:23, 29. 6. 2007 (CEST)

Co se týče deklinace, nemyslíte, že pro některé čtenáře bude latinské označení pádů mnohem méně srozumitelné, než prosté číselné označení? Totéž u čísla. --Honzula 00:01, 26. 6. 2007 (CEST)

Přemýšlel jsem o tom, ale dospěl jsem k závěru, že kdo nezná latinské názvy pádů, nepotřebuje se dozvědět pádové tvary lex. Navíc označovat ablativ za 6. pád je i na mě trochu moc velká vulgarisace. --Tomáš Pecina 03:56, 26. 6. 2007 (CEST)

Právě naopak - kdo umí latinsky, ten tyhle tvary zná, nebo si je najde, ale člověk neznalý latiny by měl vědět, že lex, legem, legis atd. citované v příkladech jsou různé pády téhož slova, a také, které pády to jsou, i když neumí latinsky. Zacheus má pravdu, ablativ se běžně označuje jako 6. pád. --Honzula 19:22, 29. 6. 2007 (CEST)

A co kompromis – uvést obé? Přičemž ablativ se za 6. pád běžně označuje, i když to čistý 6. pád není. —Zacheus 17:18, 26. 6. 2007 (CEST)

Velmi vulgární řešení, ale když myslíte, implementujte ho. --Tomáš Pecina 18:44, 26. 6. 2007 (CEST)

To by bylo dost nešťastné, protože překomplikované řešení... --Honzula 19:22, 29. 6. 2007 (CEST)

Podle mého názoru je číslování pádů plodem zhoubné osvícenské vulgarisace vzdělanosti a nezaváděl bych to tady. --Tomáš Pecina 21:01, 29. 6. 2007 (CEST)

Laboruji s tím, zkoušeje různé varianty, a asi bude nejlépe zůstat u hybridní, jinak se čtenář, který si bude chtít přeložit lege artis, octne v dilematu a bude hledat chybějící předložku. --Tomáš Pecina 22:32, 29. 6. 2007 (CEST)