Materiálie: Porovnání verzí
(založení článku) |
d (Pralit) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Materiálie mají důležitou funkci při [[výklad]]u zákona neboť svědčí o postupech, jimiž zákonodárce dospěl k vyjádření své vůle (tj. zákona). [[Soud]], jenž jediný je v systému, kde platí [[dělba moci]], k výkladu zákona příslušný, tedy může z materiálií vyvodit [[úmysl zákonodárce]]. Přitom však úmysl [[zákonodárce]] vyjádřený mimo legislativní text nelze nadřadit nad rámec významu a smyslu vyplývajícího z psaného textu dané právní úpravy, neboť výchozím textem [[výklad|interpretace]] musí i nadále zůstat samotný normativní text platného [[zákon]]a. | Materiálie mají důležitou funkci při [[výklad]]u zákona neboť svědčí o postupech, jimiž zákonodárce dospěl k vyjádření své vůle (tj. zákona). [[Soud]], jenž jediný je v systému, kde platí [[dělba moci]], k výkladu zákona příslušný, tedy může z materiálií vyvodit [[úmysl zákonodárce]]. Přitom však úmysl [[zákonodárce]] vyjádřený mimo legislativní text nelze nadřadit nad rámec významu a smyslu vyplývajícího z psaného textu dané právní úpravy, neboť výchozím textem [[výklad|interpretace]] musí i nadále zůstat samotný normativní text platného [[zákon]]a. | ||
+ | == {{Interní odkazy}} == | ||
+ | * [[výklad]] | ||
− | == | + | == {{Reference}} == |
* Boguszak, J. – Čapek, J. – Gerloch, A.: Teorie práva, 2. přepracované vydání, Praha 2004. | * Boguszak, J. – Čapek, J. – Gerloch, A.: Teorie práva, 2. přepracované vydání, Praha 2004. | ||
[[Kategorie:Legislativa]] | [[Kategorie:Legislativa]] | ||
[[Kategorie:Základní pojmy]] | [[Kategorie:Základní pojmy]] |
Aktuální verse z 30. 6. 2007, 22:25
Materiálie v oboru práva jsou dokumenty, které provázejí vznik zákona. Mezi ně patří například návrh zákona, důvodové zprávy, připomínky ministerstev, vyjádření a usnesení parlamentních výborů a komisí a konečně záznamy z jednání parlamentu, která vedla k přijetí zákona.
Materiálie mají důležitou funkci při výkladu zákona neboť svědčí o postupech, jimiž zákonodárce dospěl k vyjádření své vůle (tj. zákona). Soud, jenž jediný je v systému, kde platí dělba moci, k výkladu zákona příslušný, tedy může z materiálií vyvodit úmysl zákonodárce. Přitom však úmysl zákonodárce vyjádřený mimo legislativní text nelze nadřadit nad rámec významu a smyslu vyplývajícího z psaného textu dané právní úpravy, neboť výchozím textem interpretace musí i nadále zůstat samotný normativní text platného zákona.
Vizte též
Prameny a literatura
- Boguszak, J. – Čapek, J. – Gerloch, A.: Teorie práva, 2. přepracované vydání, Praha 2004.