Retroaktivita: Porovnání verzí
(Smluvní retroaktivita) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Retroaktivita''' | + | '''Retroaktivita''' je zpětná účinnost (popř. zpětné působení) [[právní skutečnost]]i. |
| − | + | == Pravá retroaktivita právního předpisu == | |
| + | Nastává, když [[právní norma]] stanoví, že dřívější právní skutečnosti se posoudí podle pozdější právní normy. Jedná se o výjimku z pravidla, že právní předpis působí vždy jen do budoucna ''(pro futuro)'', se pokládá za nepřípustnou legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem [[legitimní očekávání|legitimního očekávání]] a [[právní jistota|právní jistoty]]. Na rozdíl od obecného mínění je zpětná účinnost poměrně běžným jevem. | ||
''Lex retro non agit'', zákon nepůsobí zpětně, bylo [[pravidlo]] známé již v [[římské právo|římském právu]]. Znamená, že v určité době působí jen to [[právo|objektivní právo]], které je v dané době kodifikováno, s nímž se každý může seznámit a které je účinné. [[Právní norma|Právní normy]], které vzniknou až v budoucnu, jsou proto z platného práva vyloučeny. | ''Lex retro non agit'', zákon nepůsobí zpětně, bylo [[pravidlo]] známé již v [[římské právo|římském právu]]. Znamená, že v určité době působí jen to [[právo|objektivní právo]], které je v dané době kodifikováno, s nímž se každý může seznámit a které je účinné. [[Právní norma|Právní normy]], které vzniknou až v budoucnu, jsou proto z platného práva vyloučeny. | ||
| − | Retroaktivní působení zákona právní theorie výslovně připouští v případě, že v určitém období neplatily zásady právního státu (typicky v diktatuře) a bylo by proto v rozporu s požadavkem [[přirozené právo|spravedlnosti]], | + | Retroaktivní působení zákona právní theorie výslovně připouští v případě, že v určitém období neplatily zásady právního státu (typicky v diktatuře) a bylo by proto v rozporu s požadavkem [[přirozené právo|spravedlnosti]], kdy by nemohli být usurpátoři potrestáni jen proto, že uzákonili takový právní řád, který jejich zločiny legalisoval. |
== Nepravá retroaktivita == | == Nepravá retroaktivita == | ||
| Řádka 14: | Řádka 15: | ||
== Trestní právo == | == Trestní právo == | ||
Zvláštní zákaz retroaktivity platí v [[trestní právo|trestním právu]]. Zakázána je pravá zpětná účinnost k tíži [[pachatel]]e, neboť je popřením [[právní stát|právního státu]]. Určitý skutek může být trestným činem pouze tehdy, je-li trestý podle zákona účinného v době spáchání a zároveň takovým zůstane až [[právní moc|právní moci]] odsuzujícího [[rozsudek|rozsudku]]. Z tohoto pravidla mimo jiné vyplývá, že jednou [[amnestie|amnestované]] trestné činy jsou navždy vyloučeny z trestního postihu (tzn. zákon o amnestii nelze [[derogace|derogovat]]). Podobně pro stanovení trestu se použije to znění [[trestní zákon|trestního zákona]], které je pro [[obviněný|obviněného]] nejpříznivější. | Zvláštní zákaz retroaktivity platí v [[trestní právo|trestním právu]]. Zakázána je pravá zpětná účinnost k tíži [[pachatel]]e, neboť je popřením [[právní stát|právního státu]]. Určitý skutek může být trestným činem pouze tehdy, je-li trestý podle zákona účinného v době spáchání a zároveň takovým zůstane až [[právní moc|právní moci]] odsuzujícího [[rozsudek|rozsudku]]. Z tohoto pravidla mimo jiné vyplývá, že jednou [[amnestie|amnestované]] trestné činy jsou navždy vyloučeny z trestního postihu (tzn. zákon o amnestii nelze [[derogace|derogovat]]). Podobně pro stanovení trestu se použije to znění [[trestní zákon|trestního zákona]], které je pro [[obviněný|obviněného]] nejpříznivější. | ||
| + | |||
| + | == Smluvní retroaktivita == | ||
| + | Je případě, že účinnost smlouvy předchází její platnost, typické je to když nájem vznikne od prvního dne kalendářního měsíce, ačkoliv smlouva je uzavírána až v jeho průběhu. Podle rozhodnutí NS ČR ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 32 Odo 705/2005, nebo ze dne 12. října 2006, sp. zn. 29 Odo 331/2006, je smluvní retroaktivita nepřípustná. Podle rozhodnutí NS ČR ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3033/2005, je však smluvní retroaktivita přípustná. Poslední rozhodnutí doktrína kritisovala s ohledem na jeho dopady ve veřejném právu.<ref>Jan Dědič & Petr Čech: ''Bis de eadem re aneb dvakrát o tomtéž (a pokaždé jinak).'' In [[Právní rádce]] 11/2008, p. 8.</ref> | ||
== Příklady == | == Příklady == | ||
Retroaktivně byly právní vztahy uspořádány po r. 1945 ([[dekret č. 5/1945 Sb.|dekret presidenta republiky č. 5/1945 Sb.]]). Po r. 1989 zvolil československý parlament odlišný přístup a jak [[zákon o době nesvobody]] (č. 480/1991 [[Sb.]]), tak [[zákon o protiprávnosti komunistického režimu]] (č. 198/1993 [[Sb.]]) se omezily na proklamace, aniž by měly podstatnější hmotněprávní důsledky. | Retroaktivně byly právní vztahy uspořádány po r. 1945 ([[dekret č. 5/1945 Sb.|dekret presidenta republiky č. 5/1945 Sb.]]). Po r. 1989 zvolil československý parlament odlišný přístup a jak [[zákon o době nesvobody]] (č. 480/1991 [[Sb.]]), tak [[zákon o protiprávnosti komunistického režimu]] (č. 198/1993 [[Sb.]]) se omezily na proklamace, aniž by měly podstatnější hmotněprávní důsledky. | ||
| − | V důsledku toho se mnozí z těch, kteří opustili Československo v letech 1948–1989, nemohou domoci vrácení majektu, který jim byl jako součást [[trest]]u za [[nedovolené opuštění republiky]] zabaven, a jejich majetek dodnes užívají ti, jimž byl – zpravidla jako privilegovaným představitelům komunistického režimu a za minimální cenu – administrativně přidělen. Tento stav se stal předmětem ostré kritiky a protestů emigrantů [http://www.czechoffice.org] | + | V důsledku toho se mnozí z těch, kteří opustili Československo v letech 1948–1989, nemohou domoci vrácení majektu, který jim byl jako součást [[trest]]u za [[nedovolené opuštění republiky]] zabaven, a jejich majetek dodnes užívají ti, jimž byl – zpravidla jako privilegovaným představitelům komunistického režimu a za minimální cenu – administrativně přidělen. Tento stav se stal předmětem ostré kritiky a protestů emigrantů. [http://www.czechoffice.org] |
Výhrady proti retroaktivní aplikaci nových zákonů (a zejména pak nově definovaného zločinu spočívajícího v přípravě útočné války) jsou obsahem námitek proti průběhu [[Norimberský proces|Norimberského procesu]]. | Výhrady proti retroaktivní aplikaci nových zákonů (a zejména pak nově definovaného zločinu spočívajícího v přípravě útočné války) jsou obsahem námitek proti průběhu [[Norimberský proces|Norimberského procesu]]. | ||
| − | + | == {{Reference}} == | |
| + | <references /> | ||
| + | |||
[[Kategorie:Lidská práva]] | [[Kategorie:Lidská práva]] | ||
[[Kategorie:Trestní právo]] | [[Kategorie:Trestní právo]] | ||
[[Kategorie:Legislativa]] | [[Kategorie:Legislativa]] | ||
| + | [[kategorie:Občanské právo]] | ||
[[en:Ex post facto law]] | [[en:Ex post facto law]] | ||
Verse z 10. 6. 2009, 14:32
Retroaktivita je zpětná účinnost (popř. zpětné působení) právní skutečnosti.
Obsah
Pravá retroaktivita právního předpisu
Nastává, když právní norma stanoví, že dřívější právní skutečnosti se posoudí podle pozdější právní normy. Jedná se o výjimku z pravidla, že právní předpis působí vždy jen do budoucna (pro futuro), se pokládá za nepřípustnou legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty. Na rozdíl od obecného mínění je zpětná účinnost poměrně běžným jevem.
Lex retro non agit, zákon nepůsobí zpětně, bylo pravidlo známé již v římském právu. Znamená, že v určité době působí jen to objektivní právo, které je v dané době kodifikováno, s nímž se každý může seznámit a které je účinné. Právní normy, které vzniknou až v budoucnu, jsou proto z platného práva vyloučeny.
Retroaktivní působení zákona právní theorie výslovně připouští v případě, že v určitém období neplatily zásady právního státu (typicky v diktatuře) a bylo by proto v rozporu s požadavkem spravedlnosti, kdy by nemohli být usurpátoři potrestáni jen proto, že uzákonili takový právní řád, který jejich zločiny legalisoval.
Nepravá retroaktivita
U některých právních jednání, typicky ve smluvním právu, jde tento požadavek ještě dál a stanoví, že se na hmotněprávní vztahy použije objektivní právo platné v době jejich vzniku. To dává smluvníkům (kontrahentům) jistotu, že ani budoucí změny zákonů neovlivní to, na čem se dohodli.
Toto pravidlo však neplatí bezvýjimečně: např. sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem pracovní smlouvu a v jejím průběhu poklesne sjednaná mzda pod vyhlášenou minimální mzdu, musí zaměstnavatel mzdu zvýšit. V těchto případech se hovoří o nepravé retroaktivitě – změna tu sice ovlivňuje právní vztahy vzniklé v minulosti, ale působí pouze do budoucna (pro futuro).
Trestní právo
Zvláštní zákaz retroaktivity platí v trestním právu. Zakázána je pravá zpětná účinnost k tíži pachatele, neboť je popřením právního státu. Určitý skutek může být trestným činem pouze tehdy, je-li trestý podle zákona účinného v době spáchání a zároveň takovým zůstane až právní moci odsuzujícího rozsudku. Z tohoto pravidla mimo jiné vyplývá, že jednou amnestované trestné činy jsou navždy vyloučeny z trestního postihu (tzn. zákon o amnestii nelze derogovat). Podobně pro stanovení trestu se použije to znění trestního zákona, které je pro obviněného nejpříznivější.
Smluvní retroaktivita
Je případě, že účinnost smlouvy předchází její platnost, typické je to když nájem vznikne od prvního dne kalendářního měsíce, ačkoliv smlouva je uzavírána až v jeho průběhu. Podle rozhodnutí NS ČR ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 32 Odo 705/2005, nebo ze dne 12. října 2006, sp. zn. 29 Odo 331/2006, je smluvní retroaktivita nepřípustná. Podle rozhodnutí NS ČR ze dne 22. 8. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3033/2005, je však smluvní retroaktivita přípustná. Poslední rozhodnutí doktrína kritisovala s ohledem na jeho dopady ve veřejném právu.[1]
Příklady
Retroaktivně byly právní vztahy uspořádány po r. 1945 (dekret presidenta republiky č. 5/1945 Sb.). Po r. 1989 zvolil československý parlament odlišný přístup a jak zákon o době nesvobody (č. 480/1991 Sb.), tak zákon o protiprávnosti komunistického režimu (č. 198/1993 Sb.) se omezily na proklamace, aniž by měly podstatnější hmotněprávní důsledky.
V důsledku toho se mnozí z těch, kteří opustili Československo v letech 1948–1989, nemohou domoci vrácení majektu, který jim byl jako součást trestu za nedovolené opuštění republiky zabaven, a jejich majetek dodnes užívají ti, jimž byl – zpravidla jako privilegovaným představitelům komunistického režimu a za minimální cenu – administrativně přidělen. Tento stav se stal předmětem ostré kritiky a protestů emigrantů. [1]
Výhrady proti retroaktivní aplikaci nových zákonů (a zejména pak nově definovaného zločinu spočívajícího v přípravě útočné války) jsou obsahem námitek proti průběhu Norimberského procesu.
Prameny a literatura
- ↑ Jan Dědič & Petr Čech: Bis de eadem re aneb dvakrát o tomtéž (a pokaždé jinak). In Právní rádce 11/2008, p. 8.
