Dozor: Porovnání verzí
(Správní dozor je regulován zákonem ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Výsledkem dozoru je podle jeho § 15 (kontrolní) protokoll. Ten podle SJS 1212 není správním akt) |
(Druhem dozoru, a to preventivním, je i kontrasignace. Může-li být odepřena pouze ze zákonných důvodů, jedná se o '''potvrzení''' (něm. ''Bestätigung''); odvisí-li kontrasignace od vůle kontrasignátora) |
||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
# '''státní dozor''' – dozor státu nad ostatními [[veřejnoprávní korporace|veřejnoprávními korporacemi]]. Především hospodářský (finanční). V [[ČR]] je velice oslaben. Za existence [[správní soudnictví|správního soudnictví]] by státní úřady neměly mít pravomoc sistovat právní předpisy samosprávy – je to výraz státního paternalismu a „dvojkolejnosti“ v negativním slova smyslu. Postižený nezákonným nařízením se může sám obrátit na soud. Zákon č. 126/1920 Sb., o organisaci politické správy, ve znění pozdějších předpisů, stanovil v § 43, že státní dozor nad zeměmi má ministerstvo vnitra/vláda, a v § 80, že státní dozor nad okresy má zemský výbor. | # '''státní dozor''' – dozor státu nad ostatními [[veřejnoprávní korporace|veřejnoprávními korporacemi]]. Především hospodářský (finanční). V [[ČR]] je velice oslaben. Za existence [[správní soudnictví|správního soudnictví]] by státní úřady neměly mít pravomoc sistovat právní předpisy samosprávy – je to výraz státního paternalismu a „dvojkolejnosti“ v negativním slova smyslu. Postižený nezákonným nařízením se může sám obrátit na soud. Zákon č. 126/1920 Sb., o organisaci politické správy, ve znění pozdějších předpisů, stanovil v § 43, že státní dozor nad zeměmi má ministerstvo vnitra/vláda, a v § 80, že státní dozor nad okresy má zemský výbor. | ||
# '''vnitřní dozor''' – nařízeného správního úřadu nad podřízeným. Přezkum nejen zákonnosti (právnosti), ale též věcné správnosti a účelnosti. | # '''vnitřní dozor''' – nařízeného správního úřadu nad podřízeným. Přezkum nejen zákonnosti (právnosti), ale též věcné správnosti a účelnosti. | ||
| + | |||
| + | Druhem dozoru, a to preventivním, je i kontrasignace. Může-li být odepřena pouze ze zákonných důvodů, jedná se o '''potvrzení''' (něm. ''Bestätigung''); odvisí-li kontrasignace od vůle kontrasignátora (je v jeho diskreci), jedná se o '''schválení''' (něm. ''Genehmigung''). | ||
== Rakousko == | == Rakousko == | ||
Verse z 29. 12. 2009, 14:10
Dozor je pozorování faktického stavu a jeho porovnání s ideálním.
V platném právu bývají místo pojmu dozor užívány pojmy kontrola, dohled, revise, inspekce a prověrka. Pojem kontrola je nevhodný s ohledem na jeho význam v angličtině. Anglosaské pojetí se prosadilo i do dřívějšího znění § 17a odst. 1 zákona o bankách, a to ne pouze pro účely bankovního zákona. Prověrka je ohavný rusismus. Audit je finančním dozorem.
Druhy dozoru
- správní dozor (vnější dozor) – dozorčí úřad pozoruje chování nepodřízených subjektů a porovnává ho s žádoucím. Při zjištění nesouladu aplikuje nápravné nebo sankční prostředky.
- státní dozor – dozor státu nad ostatními veřejnoprávními korporacemi. Především hospodářský (finanční). V ČR je velice oslaben. Za existence správního soudnictví by státní úřady neměly mít pravomoc sistovat právní předpisy samosprávy – je to výraz státního paternalismu a „dvojkolejnosti“ v negativním slova smyslu. Postižený nezákonným nařízením se může sám obrátit na soud. Zákon č. 126/1920 Sb., o organisaci politické správy, ve znění pozdějších předpisů, stanovil v § 43, že státní dozor nad zeměmi má ministerstvo vnitra/vláda, a v § 80, že státní dozor nad okresy má zemský výbor.
- vnitřní dozor – nařízeného správního úřadu nad podřízeným. Přezkum nejen zákonnosti (právnosti), ale též věcné správnosti a účelnosti.
Druhem dozoru, a to preventivním, je i kontrasignace. Může-li být odepřena pouze ze zákonných důvodů, jedná se o potvrzení (něm. Bestätigung); odvisí-li kontrasignace od vůle kontrasignátora (je v jeho diskreci), jedná se o schválení (něm. Genehmigung).
Rakousko
Císařským nařízením č. 140/1866, ř. z., o nejvyšším účetním dvoru, byl zřízen nejvyšší účetní dvůr (Oberster Rechnungshof).
Československo
Zákonem č. 175/1919 Sb. z. a n., o zřízení a působnosti nejvyššího účetního kontrolního úřadu, byl zřízen nejvyšší účetní kontrolní úřad se sídlem v Praze.
Česká republika
Již na samém počátku existence České socialistické republiky byl zákonem ČNR č. 7/1969 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadě České socialistické republiky, zřízen Nejvyšší kontrolní úřad České socialistické republiky. Za normalisace však byl zákonem ČNR č. 147/1970 Sb., o změnách v soustavě ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, zrušen a nahrazen Výborem lidové kontroly České socialistické republiky.
Nejvyšší kontrolní úřad je zakotven v čl. 97 ústavy. To je z komparativního hlediska naprosto výjimečné a výrazem jejího postkommunistického charakteru. V západních státech je tento správní úřad označován jako účetní dvůr,[1] např. Evropský účetní dvůr,[2], nebo Supreme Audit Institution (SAI)[3]. NKÚ je upraven zákonem č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Správní dozor je regulován zákonem ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Výsledkem dozoru je podle jeho § 15 (kontrolní) protokoll. Ten podle SJS 1212 není správním aktem.[4]
Další odkazy
- Historie NKÚ
- Rozprava o návrhu zákona č. 7/1969 Sb.
- Rechnungshof (RH) (německy)
