Zákon o zřízení samostatného státu československého: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(+)
(link)
 
Řádka 1: Řádka 1:
'''Recepční zákon''', plným názvem '''Zákon o zřízení samostatného státu československého''', byl prvním [[zákon]]em nově vzniklého [[Československo|Československa]]. V [[Národní výbor|Národním výboru československém]] byl vydán 28. října 1918. Jeho autorem byl Alois Rašín, na autorství se dále spolupodíleli i další "mužové 28. října" (Soukup, Švehla, Stříbrný).   
+
'''[[Recepční zákon]]''', plným názvem '''Zákon o zřízení samostatného státu československého''', byl prvním [[zákon]]em nově vzniklého [[Československo|Československa]]. V [[Národní výbor|Národním výboru československém]] byl vydán 28. října 1918. Jeho autorem byl Alois Rašín, na autorství se dále spolupodíleli i další "mužové 28. října" (Soukup, Švehla, Stříbrný).   
  
 
Zákon v pěti článcích deklaroval, že "samostatný československý stát vstoupil v život". Národní výbor v něm sám sebe označil za "orgán jednomyslné vůle národa" a "vykonavatele státní svrchovanosti". V době, kdy ještě nebylo definitivně rozhodnuto o státním zřízení nově vznikajícího státu, dále recipoval (uznal platnost) "veškeré dosavadní zemské a říšské zákony".
 
Zákon v pěti článcích deklaroval, že "samostatný československý stát vstoupil v život". Národní výbor v něm sám sebe označil za "orgán jednomyslné vůle národa" a "vykonavatele státní svrchovanosti". V době, kdy ještě nebylo definitivně rozhodnuto o státním zřízení nově vznikajícího státu, dále recipoval (uznal platnost) "veškeré dosavadní zemské a říšské zákony".

Aktuální verse z 30. 5. 2010, 13:28

Recepční zákon, plným názvem Zákon o zřízení samostatného státu československého, byl prvním zákonem nově vzniklého Československa. V Národním výboru československém byl vydán 28. října 1918. Jeho autorem byl Alois Rašín, na autorství se dále spolupodíleli i další "mužové 28. října" (Soukup, Švehla, Stříbrný).

Zákon v pěti článcích deklaroval, že "samostatný československý stát vstoupil v život". Národní výbor v něm sám sebe označil za "orgán jednomyslné vůle národa" a "vykonavatele státní svrchovanosti". V době, kdy ještě nebylo definitivně rozhodnuto o státním zřízení nově vznikajícího státu, dále recipoval (uznal platnost) "veškeré dosavadní zemské a říšské zákony".

Viz též