Disent: Porovnání verzí
(Základní text) |
(původně ''dissent'') |
||
| (Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Disent''' (z lat. ''dis-'' + ''sentire'' = cítit; | + | '''Disent''' (původně ''dissent'', z lat. ''dis-'' + ''sentire'' = cítit; '''odlišné stanovisko''') znamená nesouhlasný názor jednoho nebo několika členů [[soud]]ního nebo obdobného (např. [[rozhodčí řízení|rozhodčího]]) [[senát (soud)|senát]]u s většinovým názorem. |
| − | Theorie rozlišuje dva druhy | + | Theorie rozlišuje dva druhy odlišných stanovisek: |
| − | # nesouhlas s rozhodnutím nebo jeho některými [[výrok]]y (angl. ''dissenting opinion'') | + | # '''nesouhlasné stanovisko''' – nesouhlas s rozhodnutím nebo jeho některými [[výrok]]y (angl. ''dissenting opinion'') |
| − | # nesouhlas s [[odůvodnění]]m rozhodnutí (angl. ''concurring opinon'') | + | # '''souběžné stanovisko''' – nesouhlas s [[odůvodnění]]m rozhodnutí (angl. ''concurring opinon'') |
U obecných soudů [[platné právo]] členům senátu možnost zveřejnit disent nedává. To přísluší pouze soudcům [[Ústavní soud|Ústavního soudu]], jak při rozhodování v senátech, tak v [[plenum|plenu]]. Disent se zveřejňuje připojením jeho textu k příslušnému rozhodnutí. | U obecných soudů [[platné právo]] členům senátu možnost zveřejnit disent nedává. To přísluší pouze soudcům [[Ústavní soud|Ústavního soudu]], jak při rozhodování v senátech, tak v [[plenum|plenu]]. Disent se zveřejňuje připojením jeho textu k příslušnému rozhodnutí. | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
== Disent v trestním řízení == | == Disent v trestním řízení == | ||
| + | Zvláštní úpravu disentu obsahuje [[trestní řád]]. Odlišná stanoviska se k [[rozsudek|rozsudku]] nepřipojují, ale stávají se součástí [[protokol o hlasování|protokolu o hlasování]]. Do něj však nemají [[účastník|účastníci]] řízení právo nahlížet, toto právo ovšem svědčí předsedovi senátu [[odvolání|odvolacího]] soudu nebo [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]], rozhoduje-li o [[stížnost pro porušení zákona|stížnosti pro porušení zákona]] (zákonodárce evidentně opomněl toto ustanovení [[novela|novelisovat]] a doplnit řízení o [[dovolání]]). | ||
| − | + | Tato úprava je archaická a značně vybočuje z práva na [[spravedlivý proces]], neboť při rozhodování o [[opravný prostředek|opravném prostředku]] má soud přístup k důležitým informacím, které jsou účastníkům, zejména [[obviněný|obviněnému]], upřeny. Obviněný je tak zbaven možnosti uplatnit proti eventuálnímu přesvědčivému disentu, jemuž nadřízený soud přisvědčil, vlastní právní argumentaci. | |
| − | |||
| − | Tato úprava je archaická a značně vybočuje z práva na [[spravedlivý proces]], neboť při rozhodování o [[opravný prostředek|opravném prostředku]] má soud přístup k důležitým informacím, které jsou účastníkům, zejména [[obviněný|obviněnému]], upřeny | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
* [[senát (soud)|senát]] | * [[senát (soud)|senát]] | ||
| − | |||
* [[judikatura]] | * [[judikatura]] | ||
[[Kategorie:Procesní právo]] | [[Kategorie:Procesní právo]] | ||
Aktuální verse z 12. 6. 2010, 11:08
Disent (původně dissent, z lat. dis- + sentire = cítit; odlišné stanovisko) znamená nesouhlasný názor jednoho nebo několika členů soudního nebo obdobného (např. rozhodčího) senátu s většinovým názorem.
Theorie rozlišuje dva druhy odlišných stanovisek:
- nesouhlasné stanovisko – nesouhlas s rozhodnutím nebo jeho některými výroky (angl. dissenting opinion)
- souběžné stanovisko – nesouhlas s odůvodněním rozhodnutí (angl. concurring opinon)
U obecných soudů platné právo členům senátu možnost zveřejnit disent nedává. To přísluší pouze soudcům Ústavního soudu, jak při rozhodování v senátech, tak v plenu. Disent se zveřejňuje připojením jeho textu k příslušnému rozhodnutí.
Disenty ústavních soudců jsou zveřejňovány poměrně často a jsou důležitým indikátorem pro to, jaká stanoviska jednotliví soudci zaujímají, jaká je jejich odborná úroveň, případně komu při rozhodování straní.
Disent v trestním řízení
Zvláštní úpravu disentu obsahuje trestní řád. Odlišná stanoviska se k rozsudku nepřipojují, ale stávají se součástí protokolu o hlasování. Do něj však nemají účastníci řízení právo nahlížet, toto právo ovšem svědčí předsedovi senátu odvolacího soudu nebo Nejvyššího soudu, rozhoduje-li o stížnosti pro porušení zákona (zákonodárce evidentně opomněl toto ustanovení novelisovat a doplnit řízení o dovolání).
Tato úprava je archaická a značně vybočuje z práva na spravedlivý proces, neboť při rozhodování o opravném prostředku má soud přístup k důležitým informacím, které jsou účastníkům, zejména obviněnému, upřeny. Obviněný je tak zbaven možnosti uplatnit proti eventuálnímu přesvědčivému disentu, jemuž nadřízený soud přisvědčil, vlastní právní argumentaci.
