Ústavní soud: Porovnání verzí
(Základní text podle cs.wiki) |
d (Link) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Úkolem Ústavního soudu je dbát na ochranu ústavnosti. Toho dociluje jednak rozhodováním o návrzích na zrušení právních předpisů a jejich částí, které mohou podat pouze kvalifikovaní navrhovatelé (příkladmo [[president]] republiky, [[ombudsman]] nebo skupina [[Poslanecká sněmovna|poslanců]] nebo [[senát]]orů), jednak v řízení o ústavní stížnosti, k jejímuž podání je oprávněn každý, kdo se cítí zkrácen na svých základních právech a kdo bezúspěšně vyčerpal všechny další prostředky, které mu platné právo dává k disposici. I s ústavní stížností může být spojen návrh na zrušení zákona nebo jeho části. | Úkolem Ústavního soudu je dbát na ochranu ústavnosti. Toho dociluje jednak rozhodováním o návrzích na zrušení právních předpisů a jejich částí, které mohou podat pouze kvalifikovaní navrhovatelé (příkladmo [[president]] republiky, [[ombudsman]] nebo skupina [[Poslanecká sněmovna|poslanců]] nebo [[senát]]orů), jednak v řízení o ústavní stížnosti, k jejímuž podání je oprávněn každý, kdo se cítí zkrácen na svých základních právech a kdo bezúspěšně vyčerpal všechny další prostředky, které mu platné právo dává k disposici. I s ústavní stížností může být spojen návrh na zrušení zákona nebo jeho části. | ||
| − | Přestože Ústavní soud ve své [[judikatura|judikatuře]] mnohokrát zdůraznil, že není nejvyšším článkem systému obecných soudů, jako poslední vnitrostátní instance ''de facto'' slouží. Proti jeho rozhodnutí existuje jediný další prostředek nápravy, a to stížnost k [[Evropský soud pro lidská práva|Evropskému soudu pro lidská práva]] do [[Štrasburk]] | + | Přestože Ústavní soud ve své [[judikatura|judikatuře]] mnohokrát zdůraznil, že není nejvyšším článkem systému obecných soudů, jako poslední vnitrostátní instance ''de facto'' slouží. Proti jeho rozhodnutí existuje jediný další prostředek nápravy, a to stížnost k [[Evropský soud pro lidská práva|Evropskému soudu pro lidská práva]] do [[:cs:Štrasburk|Štrasburku]]. |
Patnáct soudců Ústavního soudu jmenuje se souhlasem [[Senát]]u [[president]] republiky. Funkční období ústavního soudce činí 10 let. Zatímco v době presidentury [[:cs:Václav Havel|Václava Havla]] se mezi presidentem a Senátem v otázce jmenování neobjevily vážnější rozpory, po nástupu [[:cs:Václav Klaus|Václava Klause]] se o jmenování ústavních soudců rozhořel ostrý konflikt, když Senát postupně odmítl čtyři presidentem navržené kandidáty. | Patnáct soudců Ústavního soudu jmenuje se souhlasem [[Senát]]u [[president]] republiky. Funkční období ústavního soudce činí 10 let. Zatímco v době presidentury [[:cs:Václav Havel|Václava Havla]] se mezi presidentem a Senátem v otázce jmenování neobjevily vážnější rozpory, po nástupu [[:cs:Václav Klaus|Václava Klause]] se o jmenování ústavních soudců rozhořel ostrý konflikt, když Senát postupně odmítl čtyři presidentem navržené kandidáty. | ||
Verse z 26. 9. 2005, 21:34
Ústavní soud stojí na vrcholu soudního systému České republiky. Není však součástí systému obecných soudů, ale jeho doménou je poskytovat ochranu porušeným a ohroženým základním (ústavním) právům fysických a soukromých právnických osob.
Úkolem Ústavního soudu je dbát na ochranu ústavnosti. Toho dociluje jednak rozhodováním o návrzích na zrušení právních předpisů a jejich částí, které mohou podat pouze kvalifikovaní navrhovatelé (příkladmo president republiky, ombudsman nebo skupina poslanců nebo senátorů), jednak v řízení o ústavní stížnosti, k jejímuž podání je oprávněn každý, kdo se cítí zkrácen na svých základních právech a kdo bezúspěšně vyčerpal všechny další prostředky, které mu platné právo dává k disposici. I s ústavní stížností může být spojen návrh na zrušení zákona nebo jeho části.
Přestože Ústavní soud ve své judikatuře mnohokrát zdůraznil, že není nejvyšším článkem systému obecných soudů, jako poslední vnitrostátní instance de facto slouží. Proti jeho rozhodnutí existuje jediný další prostředek nápravy, a to stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku.
Patnáct soudců Ústavního soudu jmenuje se souhlasem Senátu president republiky. Funkční období ústavního soudce činí 10 let. Zatímco v době presidentury Václava Havla se mezi presidentem a Senátem v otázce jmenování neobjevily vážnější rozpory, po nástupu Václava Klause se o jmenování ústavních soudců rozhořel ostrý konflikt, když Senát postupně odmítl čtyři presidentem navržené kandidáty.
Právě dlouhý soudcovský mandát je jedním z faktorů, které způsobily, že Ústavní soud si přes některá rozpačitá rozhodnutí v prvních letech své existence vydobyl u odborné i laické veřejnosti značnou prestiž. Po jmenování tří bývalých politiků (Pavla Rychetského, Miloslava Výborného a Dagmar Lastovecké) se všeobecně mělo za to, že nově obsazený Ústavní soud nebude imunní vůči vlivu politických stran, nedávná rozhodnutí, zejména nález ve věci československého občanství Hugo Salma, však tyto obavy prozatím vyvracejí.
Ústavní soud v současné době na své internetové stránce ([1]) nezveřejňuje žádnou judikaturu, ta je ale bezplatně k disposici na stránce společnosti ASPI, spol. s r. o. ([2]).
