Stížnost pro porušení zákona: Porovnání verzí
(Základní text podle cs.wiki) |
d (Kategorie) |
||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
Existuje proto odůvodněný předpoklad, že stížnost pro porušení zákona bude příští [[novela|novelou]] [[trestní řád|trestního řádu]] zrušena a bude nahrazena rozšířenou škálou [[dovolání|dovolacích]] důvodů. | Existuje proto odůvodněný předpoklad, že stížnost pro porušení zákona bude příští [[novela|novelou]] [[trestní řád|trestního řádu]] zrušena a bude nahrazena rozšířenou škálou [[dovolání|dovolacích]] důvodů. | ||
+ | |||
+ | [[Kategorie:Procesní právo]] | ||
+ | [[Kategorie:Trestní právo]] |
Verse z 8. 11. 2005, 13:00
Stížnost pro porušení zákona (zkratka "SPZ") je mimořádný opravný prostředek, jímž ministr spravedlnosti žádá Nejvyšší soud o přezkoumání pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí nebo předchozího řízení. Stížnost pro porušení zákona může být podáná ve prospěch nebo v neprospěch obviněného.
Neboť tímto opravným prostředkem nedisponuje sám obviněný, stala se stížnost pro porušení zákona předmětem kritického zájmu Ústavního soudu. Ten nejprve rozhodl, že stížnost pro porušení zákona v neprospěch obviněného je protiústavní a její používání zakázal. Tím došlo k paradoxní situaci, že Nejvyšší soud stížnosti pro porušení zákona v neprospěch obviněného sice projednává, ale výrokem pouze konstatuje, že stížnost je důvodná, ale napadené rozhodnutí neruší.
V r. 2004 Ústavní soud zpochybnil legitimitu stížnosti pro porušení zákona dalším obsáhlým nálezem, v němž se pozastavil nad tím, že Nejvyšší soud vyhovuje relativně mnohem vyššímu počtu stížností pro porušení zákona než dovolání, a judikoval, že je hrubým porušením práva na spravedlivý proces, jestliže soudy odkazují obviněného s jeho námitkami do řízení o opravném prostředku, jímž nedisponuje.
Existuje proto odůvodněný předpoklad, že stížnost pro porušení zákona bude příští novelou trestního řádu zrušena a bude nahrazena rozšířenou škálou dovolacích důvodů.