Trestní právo: Porovnání verzí
d (obviněného) |
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:[^\|]*\|([^\]]*)\]\] +\1)) |
||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
Trestní právo není některými theoretiky řazeno do [[veřejné a soukromé právo|veřejného práva]], ale přiznává se mu zvláštní postavení, související s tím, že [[stát]] vystupuje vůči obviněnému ve dvojí roli: zatímco [[státní zástupce]] usiluje o potrestání pachatele, [[soud]] je nestranný a rozhoduje jen na základě důkazů, které v hlavním líčení provedou [[obžaloba]] a [[obhajoba]] podle principů [[kontradiktorní řízení|kontradiktorního řízení]]. | Trestní právo není některými theoretiky řazeno do [[veřejné a soukromé právo|veřejného práva]], ale přiznává se mu zvláštní postavení, související s tím, že [[stát]] vystupuje vůči obviněnému ve dvojí roli: zatímco [[státní zástupce]] usiluje o potrestání pachatele, [[soud]] je nestranný a rozhoduje jen na základě důkazů, které v hlavním líčení provedou [[obžaloba]] a [[obhajoba]] podle principů [[kontradiktorní řízení|kontradiktorního řízení]]. | ||
| − | Tato konstrukce je však spíše akademická a nemá v realitě českých soudů oporu: soud zde nepůsobí jako nestranný rozhodce, ale sám provádí většinu dokazování a přebírá úlohu státního zástupce, jemuž tak přísluší zcela pasivní, okrajová role. Podstatně blíž je tomuto ideálu trestní řízení v | + | Tato konstrukce je však spíše akademická a nemá v realitě českých soudů oporu: soud zde nepůsobí jako nestranný rozhodce, ale sám provádí většinu dokazování a přebírá úlohu státního zástupce, jemuž tak přísluší zcela pasivní, okrajová role. Podstatně blíž je tomuto ideálu trestní řízení v USA, kde jeho výsledek závisí na procesní aktivitě stran a soud roli obžaloby nesupluje. Neprovede-li státní zástupce (''District Attorney'', ''D.A.'') přesvědčivé důkazy o vině obžalovaného, soud jej obžaloby zprostí. |
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
Verse z 8. 10. 2006, 18:06
Trestní právo je odvětví práva zabývající se otázkou viny a trestu za trestné činy.
Základním zákonem upravujícím trestní právo hmotné je trestní zákon, trestní právo procesní je upraveno trestním řádem.
O podezření z trestného činu se vede formalisované trestní řízení, jehož se účastní několik navzájem částečně nezávislých orgánů veřejné moci, tzv. orgánů činných v trestním řízení:
- policejní orgán, jehož úkolem je zahájit trestní stíhání obviněného, jsou-li důvody domnívat se, že se dopustil trestného činu, a zajistit pro další řízení důkazy
- státní zástupce, který na činnost policejního orgánu dohlíží a na základě jeho návrhu trestní stíhání buď zastaví nebo podá obžalobu k soudu
- soud, který rozhodne o nevině obviněného a obžaloby jej zprostí nebo ho uzná vinným a uloží mu trest, na jehož výkon poté dohlíží
Trestní právo není některými theoretiky řazeno do veřejného práva, ale přiznává se mu zvláštní postavení, související s tím, že stát vystupuje vůči obviněnému ve dvojí roli: zatímco státní zástupce usiluje o potrestání pachatele, soud je nestranný a rozhoduje jen na základě důkazů, které v hlavním líčení provedou obžaloba a obhajoba podle principů kontradiktorního řízení.
Tato konstrukce je však spíše akademická a nemá v realitě českých soudů oporu: soud zde nepůsobí jako nestranný rozhodce, ale sám provádí většinu dokazování a přebírá úlohu státního zástupce, jemuž tak přísluší zcela pasivní, okrajová role. Podstatně blíž je tomuto ideálu trestní řízení v USA, kde jeho výsledek závisí na procesní aktivitě stran a soud roli obžaloby nesupluje. Neprovede-li státní zástupce (District Attorney, D.A.) přesvědčivé důkazy o vině obžalovaného, soud jej obžaloby zprostí.
