Politické hnutí: Porovnání verzí
d (Link) |
(Doplněno) |
||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
V České republice působí cca 40 politických hnutí, z nichž žádné však není tak významné jako největší politické strany. Patrně nejznámější z nich jsou hnutí NEZÁVISLÍ a Klub angažovaných nestraníků. | V České republice působí cca 40 politických hnutí, z nichž žádné však není tak významné jako největší politické strany. Patrně nejznámější z nich jsou hnutí NEZÁVISLÍ a Klub angažovaných nestraníků. | ||
| + | |||
| + | Vznik politických hnutí v České republice na počátku 90. let 20. století byl odrazem všeobecné averse ke stranické politice pocházející z doby, kdy Komunistická strana Československa měla ústavně zakotvený mocenský [[monopol]] (čl. 4 komunstické [[Ústava|Ústavy]]) a totálně ovládala všechny sféry veřejného života v zemi. Vzhledem k tomu, že právní úprava stran a hnutí je identická, jeví se dnes toto rozlišování již jako neopodstatněný archaismus. | ||
{{Viztéž}} | {{Viztéž}} | ||
Verse z 11. 10. 2006, 19:47
Politické hnutí (též občanské hnutí) je právnická osoba, kterou platné právo staví na roveň politické straně a nečiní mezi nimi rozdílu.
Z politologického hlediska bývá hlavní rozdíl spatřován v tom, že strany předkládají komplexní politický program, zatímco hnutí se spíše zaměřují na jednotlivé konkrétní otázky a nemají vládní ambice. Hnutí rovněž nemívají početnou členskou základnu a nevytvářejí složité územní struktury – tomu nasvědčuje i znění § 6 odst. 2 písm. b) bod 5 zákona č. 424/1991 Sb., který hovoří v souvislosti s organisačními jednotkami pouze o "straně", nikoli o "straně nebo hnutí" jako na jiných místech.
V České republice působí cca 40 politických hnutí, z nichž žádné však není tak významné jako největší politické strany. Patrně nejznámější z nich jsou hnutí NEZÁVISLÍ a Klub angažovaných nestraníků.
Vznik politických hnutí v České republice na počátku 90. let 20. století byl odrazem všeobecné averse ke stranické politice pocházející z doby, kdy Komunistická strana Československa měla ústavně zakotvený mocenský monopol (čl. 4 komunstické Ústavy) a totálně ovládala všechny sféry veřejného života v zemi. Vzhledem k tomu, že právní úprava stran a hnutí je identická, jeví se dnes toto rozlišování již jako neopodstatněný archaismus.
