Amnestie: Porovnání verzí
d (přemisťuje stránku Amnestie a milost na stránku Amnestie: rozdělení článku) |
(Linky) |
||
Řádka 13: | Řádka 13: | ||
Většina amnestií na území České republiky měla složité podmínky, které by nebylo účelné detailně popisovat. | Většina amnestií na území České republiky měla složité podmínky, které by nebylo účelné detailně popisovat. | ||
− | + | {{Viztéž}} | |
− | * [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/372342-amnestie Otto] | + | * [[milost]] |
+ | * [[agraciace]] | ||
+ | * [[abolice]] | ||
+ | * [[rehabilitace]] | ||
+ | |||
+ | {{Externí}} | ||
+ | * [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/372342-amnestie Otto Heslo "Amnestie" v Ottově slovníku naučném] | ||
[[Kategorie:Trestní právo]] | [[Kategorie:Trestní právo]] |
Verse z 19. 10. 2006, 11:00
Amnestie (z řeckého αμνηστία = zapomnětlivost, angl. amnesty, fr. amnistie, něm. Amnestie) je rozhodnutí o hromadném prominutí trestu spojené se zahlazením odsouzení pro trestný čin, pro který byl trest uložen (omilostnění, agraciace – z lat. ad- + gratia = milost), a obvykle rovněž rozhodnutí, aby se trestní stíhání v případech, na které amnestie dopadá, nezahajovalo nebo pokud bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo (abolice – z lat. abolere = zrušit). Některé jazyky, např. angličtina, rozlišují mírnější formu amnestie, jejíž součástí není zahlazení odsouzení; v takovém případě se hovoří o clemency (shovívavosti).
Amnestie je tradiční prerogativa směřující ke zmírnění tvrdosti zákona a vyhrazené panovníkovi, který amnestii uděloval nejčastěji v souvislosti s počátkem své vlády, tj. s nástupem na trůn. V České republice přísluší právo udělovat amnestii presidentu republiky. Pro vyhlášení amnestie je potřebná kontrasignace předsedy vlády.
Ačkoli trestněprávní následky odsouzení jsou v důsledku amnestie zahlazeny, zůstávají následky občanskoprávní (zejména povinnost nahradit škodu, popř. odčinit zásah do práva na ochranu osobnosti) a dotčen není dopad odsouzení ani na možnost získat zbrojní průkaz. To je jedním z důvodů, proč amnestie (ve formě abolice) vyžaduje vždy souhlas amnestovaného. Není-li souhlas udělen, trestní řízení pokračuje dál, o trestu však není rozhodováno ani v případě, že je obviněný shledán vinným.
Jde-li o amnestii postihující pravomocně uložené tresty (o agraciaci), souhlas odsouzeného s účastí na amnestii se nevyžaduje a odsouzený tak může být amnestován i proti své vůli.
Možné a časté jsou amnestie vázané na podmínky, např. že amnestovaný se po stanovenou dobu nesmí dopustit nového trestného činu; pokud jsou tyto podmínky porušeny, zbytek trestu se vykoná nebo trestní stíhání pokračuje.
Podle Petra Uhla je amnestie archaismus neodpovídající republikánskému způsobu vlády, který by měl být – minimálně ve formě abolice – z právního řádu odstraněn. Abolici v r. 2001 zrušilo Slovensko, druhý nástupnický stát bývalého Československa.
Většina amnestií na území České republiky měla složité podmínky, které by nebylo účelné detailně popisovat.