Odůvodnění: Porovnání verzí
(Doplněno) |
d (Typo) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Absence odůvodnění koliduje s právem na [[spravedlivý proces]], proto lze od odůvodnění opustit jen v [[zákon]]em stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno [[návrh]]u jediného účastníka. | Absence odůvodnění koliduje s právem na [[spravedlivý proces]], proto lze od odůvodnění opustit jen v [[zákon]]em stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno [[návrh]]u jediného účastníka. | ||
| − | Nedostatečné | + | Nedostatečné nebo chybějící odůvodnění se pokládá za tak vážnou vadu, že takové rozhodnutí se v [[odvolání|odvolacím řízení]] zruší, i kdyby se jinak jevilo jako věcně správné: pokud by jeho nedostatky napravoval odvolací orgán, znamenalo by to protiústavní [[odnětí instance]]. |
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Verse z 4. 11. 2006, 03:09
Odůvodnění je obvyklou náležitostí každého rozhodnutí.
V odůvodnění orgán veřejné moci, nejčastěji soud nebo správní úřad, který rozhodnutí vydal, uvede, jaké důkazy v řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, provedl, které důkazní návrhy účastníků případně zamítl a proč, k jakým skutkovým zjištěním na základě provedeného dokazování dospěl, které právní normy použil a k jakým právním závěrům jej aplikace těchto právních norem (submsumpce) dovedla.
Absence odůvodnění koliduje s právem na spravedlivý proces, proto lze od odůvodnění opustit jen v zákonem stanovených případech, např. vzdají-li se všichni účastníci práva na odvolání nebo je-li plně vyhověno návrhu jediného účastníka.
Nedostatečné nebo chybějící odůvodnění se pokládá za tak vážnou vadu, že takové rozhodnutí se v odvolacím řízení zruší, i kdyby se jinak jevilo jako věcně správné: pokud by jeho nedostatky napravoval odvolací orgán, znamenalo by to protiústavní odnětí instance.
