Poškozený: Porovnání verzí
d (Typo) |
|||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Poškozený''' je v právu ten, komu byla způsobena [[škoda]]. | '''Poškozený''' je v právu ten, komu byla způsobena [[škoda]]. | ||
| − | Na náhradu škody má poškozený nárok buď tehdy, byla-li škoda způsobena protiprávním jednáním (deliktem) druhého (obecná odpovědnost za škodu) nebo k ní došlo za okolností, které zakládají tzv. objektivní odpovědnost za škodu (odpovědnost za následek), např. provozem [[motorové vozidlo|motorových vozidel]] , v případě ztráty věci odložené v restauraci apod. Objektivní je rovněž odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným | + | Na náhradu škody má poškozený nárok buď tehdy, byla-li škoda způsobena protiprávním jednáním (deliktem) druhého (obecná odpovědnost za škodu) nebo k ní došlo za okolností, které zakládají tzv. [[objektivní odpovědnost]] za škodu (odpovědnost za následek), např. provozem [[motorové vozidlo|motorových vozidel]], v případě ztráty věci odložené v restauraci apod. Objektivní je rovněž odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným [[rozhodnutí]]m nebo nesprávným úředním postupem (zákon č. 82/1998 [[Sb.]]). |
| − | V [[trestní řízení|trestním řízení]] se poškozený účastní řízení jako [[ | + | V [[trestní řízení|trestním řízení]] se poškozený účastní řízení jako [[procesní strana]] vždy, v [[přestupek|přestupkovém řízení]] pouze, pokud uplatnil nárok na náhradu škody, a účastníkem řízení o [[jiný správní delikt|jiném správním deliktu]] poškozený podle stávající praxe není nikdy. Připravovaný zákon o [[přestupek|přestupcích]] a [[jiný správní delikt|jiných správních deliktech]] tuto nejednotnou úpravu mění a postavení účastníka řízení přiznává poškozenému ve všech případech. |
| − | {{ | + | |
| − | *[[ | + | == {{Interní odkazy}} == |
| − | *[[ | + | * [[Škoda]] |
| + | * [[Škůdce]] | ||
| + | |||
| + | [[Kategorie:Občanské právo]] | ||
Aktuální verse z 9. 11. 2006, 12:18
Poškozený je v právu ten, komu byla způsobena škoda.
Na náhradu škody má poškozený nárok buď tehdy, byla-li škoda způsobena protiprávním jednáním (deliktem) druhého (obecná odpovědnost za škodu) nebo k ní došlo za okolností, které zakládají tzv. objektivní odpovědnost za škodu (odpovědnost za následek), např. provozem motorových vozidel, v případě ztráty věci odložené v restauraci apod. Objektivní je rovněž odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (zákon č. 82/1998 Sb.).
V trestním řízení se poškozený účastní řízení jako procesní strana vždy, v přestupkovém řízení pouze, pokud uplatnil nárok na náhradu škody, a účastníkem řízení o jiném správním deliktu poškozený podle stávající praxe není nikdy. Připravovaný zákon o přestupcích a jiných správních deliktech tuto nejednotnou úpravu mění a postavení účastníka řízení přiznává poškozenému ve všech případech.
