Kardinál: Porovnání verzí
(Základní text) |
(* {{Otto2|Kardinál}}) |
||
| (Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Kardinál''' (z lat. ''cardinalis'' = hlavní) je – po [[papež]]i – druhý nejvyšší hodnostář římskokatholické [[církve|církve]]. | '''Kardinál''' (z lat. ''cardinalis'' = hlavní) je – po [[papež]]i – druhý nejvyšší hodnostář římskokatholické [[církve|církve]]. | ||
| − | Tradičně byli kardinály ti [[biskup]]ové, kteří byli oprávněni volit papeže, avšak to se po reformách ve 20. století změnilo a aktivní volební právo | + | Tradičně byli kardinály ti [[biskup]]ové, kteří byli oprávněni volit papeže, avšak to se po reformách ve 20. století změnilo a aktivní volební právo bylo omezeno na kardinály, kteří dosud nedosáhli 80 let věku. O nich se hovoří jako o "kardinálech-volitelích". |
| − | Kardinály jmenuje (kreuje) papež. | + | Kardinály jmenuje (kreuje) papež. V některých případech se – zejména z důvodu bezpečnosti nově kreovaného – kreace uskuteční tajně a veřejně se vyhlásí až dodatečně. V takovém případě se hovoří o ''reservatio in pectore'', výhradě "v srdci". |
| − | V souladu s konceptem primátu římské církve je každý kardinál titulárním prefektem některé římské [[ | + | Všichni kardinálové, bez rozdílu věku, tvoří sbor kardinálů, poradní orgán papeže. |
| + | |||
| + | V souladu s konceptem primátu římské církve a postavení papeže jako římského biskupa je každý kardinál titulárním prefektem některé římské [[farnost]]i, chudinského [[jáhen]]ství (diakonátu) nebo příměstské [[diecese]]. Podle toho se rozlišují: | ||
* kardinál-jáhen | * kardinál-jáhen | ||
* kardinál-kněz | * kardinál-kněz | ||
* kardinál-biskup | * kardinál-biskup | ||
| − | Jde však pouze o zvláštní hodnost v rámci kardinálského stavu; podle [[Codex Iuris Canonici|can.]] 351 § 1 CIC/1983 jsou všichni kardinálové povinni přijmout biskupské [[svěcení]]. | + | Jde však pouze o zvláštní hodnost v rámci kardinálského stavu; podle [[Codex Iuris Canonici|can.]] 351 § 1 CIC/1983 jsou všichni kardinálové povinni přijmout biskupské [[svěcení]]. Dříve mohl být kardinálem i [[laik]], posledním takovým byl Teodolfo Mertel, kardinál od roku 1858. |
V čele sboru kardinálů, i když toliko jako ''primi inter pares'', stojí kardinál-děkan a kardinál-místoděkan (viceděkan). | V čele sboru kardinálů, i když toliko jako ''primi inter pares'', stojí kardinál-děkan a kardinál-místoděkan (viceděkan). | ||
V současné době má církev cca 180 kardinálů, z nichž přibližně 60 dosáhlo věku osmdesáti let a není proto oprávněno volit papeže. | V současné době má církev cca 180 kardinálů, z nichž přibližně 60 dosáhlo věku osmdesáti let a není proto oprávněno volit papeže. | ||
| + | |||
| + | == Titul == | ||
| + | Od roku 1630 mají kardinálové titul ''eminence'' (''eminentia''). V souladu s latinskou tradicí stejně jako papež umisťují svůj titul za křestní jméno, např. ''Benedictus papa XVI'', ''Benedictus PP. XVI'', ''Francisus Cardinalis Tomášek'' nebo ''Francisus Card. Tomášek''. V češtině se titul může umisťovat i před jméno, např. "papež Benedikt XVI." nebo "kardinál František Tomášek"; oficiální katholické publikace se však přidržují latinské tradice a uvádějí např. "Tomáš kardinál Špidlík". | ||
| + | |||
| + | == {{Interní odkazy}} == | ||
| + | * [[papež]] | ||
| + | * [[biskup]] | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * {{Otto2|Kardinál}} | ||
[[Kategorie:Kanonické právo]] | [[Kategorie:Kanonické právo]] | ||
| + | |||
| + | [[cs:Kardinál]] | ||
| + | [[de:Kardinal]] | ||
| + | [[en:Cardinal (Catholicism)]] | ||
| + | [[fr:Cardinal (religion)]] | ||
Aktuální verse z 1. 1. 2013, 19:58
Kardinál (z lat. cardinalis = hlavní) je – po papeži – druhý nejvyšší hodnostář římskokatholické církve.
Tradičně byli kardinály ti biskupové, kteří byli oprávněni volit papeže, avšak to se po reformách ve 20. století změnilo a aktivní volební právo bylo omezeno na kardinály, kteří dosud nedosáhli 80 let věku. O nich se hovoří jako o "kardinálech-volitelích".
Kardinály jmenuje (kreuje) papež. V některých případech se – zejména z důvodu bezpečnosti nově kreovaného – kreace uskuteční tajně a veřejně se vyhlásí až dodatečně. V takovém případě se hovoří o reservatio in pectore, výhradě "v srdci".
Všichni kardinálové, bez rozdílu věku, tvoří sbor kardinálů, poradní orgán papeže.
V souladu s konceptem primátu římské církve a postavení papeže jako římského biskupa je každý kardinál titulárním prefektem některé římské farnosti, chudinského jáhenství (diakonátu) nebo příměstské diecese. Podle toho se rozlišují:
- kardinál-jáhen
- kardinál-kněz
- kardinál-biskup
Jde však pouze o zvláštní hodnost v rámci kardinálského stavu; podle can. 351 § 1 CIC/1983 jsou všichni kardinálové povinni přijmout biskupské svěcení. Dříve mohl být kardinálem i laik, posledním takovým byl Teodolfo Mertel, kardinál od roku 1858.
V čele sboru kardinálů, i když toliko jako primi inter pares, stojí kardinál-děkan a kardinál-místoděkan (viceděkan).
V současné době má církev cca 180 kardinálů, z nichž přibližně 60 dosáhlo věku osmdesáti let a není proto oprávněno volit papeže.
Titul
Od roku 1630 mají kardinálové titul eminence (eminentia). V souladu s latinskou tradicí stejně jako papež umisťují svůj titul za křestní jméno, např. Benedictus papa XVI, Benedictus PP. XVI, Francisus Cardinalis Tomášek nebo Francisus Card. Tomášek. V češtině se titul může umisťovat i před jméno, např. "papež Benedikt XVI." nebo "kardinál František Tomášek"; oficiální katholické publikace se však přidržují latinské tradice a uvádějí např. "Tomáš kardinál Špidlík".
Vizte též
Další odkazy
- Kardinál. In Ottův slovník naučný
