Legální licence: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Legální licence''' je liberální ústavní zásada, která vyjadřuje supremaci svobodného člověka nad státem. V českém ústavním právu je vyjádřena na...) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
V [[ČR|českém]] ústavním právu je vyjádřena na dvou místech: v čl. 2 odst. 3 [[Listina základních práv a svobod|Listiny]] a čl. 2 odst. 4 [[Ústava|Ústavy]]. Obě znění se poněkud liší. V Listině zní: ''Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá,'' zatímco v ústavě: ''Každý '''občan''' může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.'' Ústava tedy legální licenci nepřiznává neobčanům a z hlediska zásady ''[[lex posterior derogat priori]]'' by pro občany neplatila. Takový výklad by však nebyl v souladu s úmyslem ústavodárce. | V [[ČR|českém]] ústavním právu je vyjádřena na dvou místech: v čl. 2 odst. 3 [[Listina základních práv a svobod|Listiny]] a čl. 2 odst. 4 [[Ústava|Ústavy]]. Obě znění se poněkud liší. V Listině zní: ''Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá,'' zatímco v ústavě: ''Každý '''občan''' může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.'' Ústava tedy legální licenci nepřiznává neobčanům a z hlediska zásady ''[[lex posterior derogat priori]]'' by pro občany neplatila. Takový výklad by však nebyl v souladu s úmyslem ústavodárce. | ||
| + | |||
| + | == {{Externí odkazy}} == | ||
| + | * [http://obchodni.juristic.cz/84115/clanek Stanovení daně podle pomůcek ve světle ústavního pořádku ČR] | ||
| + | * [http://www.iure.org/544870 Pojem politického práva pokojně se shromažďovat a jeho možná omezení] | ||
[[Kategorie:Lidská práva]] | [[Kategorie:Lidská práva]] | ||
| + | [[Kategorie:Základní pojmy]] | ||
Aktuální verse z 17. 1. 2010, 11:49
Legální licence je liberální ústavní zásada, která vyjadřuje supremaci svobodného člověka nad státem.
V českém ústavním právu je vyjádřena na dvou místech: v čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy. Obě znění se poněkud liší. V Listině zní: Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá, zatímco v ústavě: Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Ústava tedy legální licenci nepřiznává neobčanům a z hlediska zásady lex posterior derogat priori by pro občany neplatila. Takový výklad by však nebyl v souladu s úmyslem ústavodárce.
