Zákaz činnosti: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Formulace)
(Trest zákazu činnosti byl zaveden § 51 trestního zákona z roku 1950.[http://psp.cz/eknih/1948ns/tisky/t0472_09.htm])
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Zákaz činnosti''' je druh [[trest]]u za [[přestupek]], [[přečin]] nebo [[zločin]]. Spočívá v uložení povinnosti ''non facere''.
+
'''Zákaz činnosti''' je druh [[trest]]u za [[přestupek]], [[přečin]] nebo [[zločin]]. Spočívá v uložení [[povinnost]]i ''non facere''.
  
Podle restorativní (rehabilitační) theorie trestání je jeho účelem je zabránit pachateli v případné recidivě. V praxi se v [[Česká republika|České republice]] zákaz činnosti ukládá poměrně zřídka. To má odraz v [[legislativa|legislativě]], která stanoví podmínku [[bezúhonnost]]i pro velmi širokou třídu činností a oprávnění, někdy i mimo rozsah rozumem seznatelného.
+
Podle restorativní (rehabilitační) theorie trestání je jeho účelem zabránit pachateli v případné recidivě. V praxi se v [[Česká republika|České republice]] zákaz činnosti ukládá poměrně zřídka. To má odraz v [[legislativa|legislativě]], která stanoví podmínku [[bezúhonnost]]i pro velmi širokou třídu činností a oprávnění, někdy i mimo rozsah rozumem seznatelného.
 +
 
 +
Trest zákazu činnosti byl zaveden § 51 [[TZ|trestního zákona]] z roku 1950.[http://psp.cz/eknih/1948ns/tisky/t0472_09.htm]
  
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 
[[Kategorie:Správní právo]]
 
[[Kategorie:Správní právo]]

Aktuální verse z 18. 8. 2009, 13:48

Zákaz činnosti je druh trestu za přestupek, přečin nebo zločin. Spočívá v uložení povinnosti non facere.

Podle restorativní (rehabilitační) theorie trestání je jeho účelem zabránit pachateli v případné recidivě. V praxi se v České republice zákaz činnosti ukládá poměrně zřídka. To má odraz v legislativě, která stanoví podmínku bezúhonnosti pro velmi širokou třídu činností a oprávnění, někdy i mimo rozsah rozumem seznatelného.

Trest zákazu činnosti byl zaveden § 51 trestního zákona z roku 1950.[1]