Politické hnutí: Porovnání verzí
d (Link) |
|||
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Politické hnutí''' (též '''občanské hnutí''') je [[právnická osoba]], kterou [[platné právo]] staví na roveň [[politická strana|politické straně]] a nečiní mezi nimi rozdílu. | '''Politické hnutí''' (též '''občanské hnutí''') je [[právnická osoba]], kterou [[platné právo]] staví na roveň [[politická strana|politické straně]] a nečiní mezi nimi rozdílu. | ||
| − | Z politologického hlediska bývá hlavní rozdíl spatřován v tom, že strany předkládají komplexní politický program, zatímco hnutí se spíše zaměřují na jednotlivé konkrétní otázky a nemají vládní ambice. Hnutí rovněž nemívají početnou členskou základnu a nevytvářejí složité územní struktury | + | Z politologického hlediska bývá hlavní rozdíl spatřován v tom, že strany předkládají komplexní politický program, zatímco hnutí se spíše zaměřují na jednotlivé konkrétní otázky a nemají vládní ambice. Hnutí rovněž nemívají početnou členskou základnu a nevytvářejí složité územní struktury – tomu nasvědčuje i znění § 6 odst. 2 písm. b) bod 5 [[zákon]]a č. 424/1991 [[Sb.]], který hovoří v souvislosti s organisačními jednotkami pouze o "straně", nikoli o "straně nebo hnutí" jako na jiných místech. |
V České republice působí cca 40 politických hnutí, z nichž žádné však není tak významné jako největší politické strany. Patrně nejznámější z nich jsou hnutí NEZÁVISLÍ a Klub angažovaných nestraníků. | V České republice působí cca 40 politických hnutí, z nichž žádné však není tak významné jako největší politické strany. Patrně nejznámější z nich jsou hnutí NEZÁVISLÍ a Klub angažovaných nestraníků. | ||
| − | {{ | + | Vznik politických hnutí v České republice na počátku 90. let 20. století byl odrazem všeobecné averse ke stranické politice pocházející z doby, kdy Komunistická strana Československa měla ústavně zakotvený mocenský [[monopol]] (čl. 4 komunistické [[Ústava|Ústavy]]) a totálně ovládala všechny sféry veřejného života v zemi. Vzhledem k tomu, že právní úprava stran a hnutí je identická, jeví se dnes toto rozlišování již jako neopodstatněný archaismus. |
| + | |||
| + | == {{Interní odkazy}} == | ||
* [[politická strana]] | * [[politická strana]] | ||
| + | * [[volby]] | ||
[[Kategorie:Ústavní právo]] | [[Kategorie:Ústavní právo]] | ||
Aktuální verse z 9. 11. 2006, 11:44
Politické hnutí (též občanské hnutí) je právnická osoba, kterou platné právo staví na roveň politické straně a nečiní mezi nimi rozdílu.
Z politologického hlediska bývá hlavní rozdíl spatřován v tom, že strany předkládají komplexní politický program, zatímco hnutí se spíše zaměřují na jednotlivé konkrétní otázky a nemají vládní ambice. Hnutí rovněž nemívají početnou členskou základnu a nevytvářejí složité územní struktury – tomu nasvědčuje i znění § 6 odst. 2 písm. b) bod 5 zákona č. 424/1991 Sb., který hovoří v souvislosti s organisačními jednotkami pouze o "straně", nikoli o "straně nebo hnutí" jako na jiných místech.
V České republice působí cca 40 politických hnutí, z nichž žádné však není tak významné jako největší politické strany. Patrně nejznámější z nich jsou hnutí NEZÁVISLÍ a Klub angažovaných nestraníků.
Vznik politických hnutí v České republice na počátku 90. let 20. století byl odrazem všeobecné averse ke stranické politice pocházející z doby, kdy Komunistická strana Československa měla ústavně zakotvený mocenský monopol (čl. 4 komunistické Ústavy) a totálně ovládala všechny sféry veřejného života v zemi. Vzhledem k tomu, že právní úprava stran a hnutí je identická, jeví se dnes toto rozlišování již jako neopodstatněný archaismus.
