Kraj: Porovnání verzí
(věta navíc) |
d (překlepy) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
== Původní kraje == | == Původní kraje == | ||
| − | V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. Původně se jednalo o daňové obvody, | + | V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. Původně se jednalo o daňové obvody, teprve dalším vývojem získaly charakter všeobecných územně správních jednotek. V čele krajů stáli poprávci ''(iudices provinciales)'' a 2 krajští hejtmani. V druhé polovině 15. století existovaly tyto kraje: |
# '''pražský''' – '''kouřimský''' | # '''pražský''' – '''kouřimský''' | ||
# '''slánský''' neměl poprávce. | # '''slánský''' neměl poprávce. | ||
| Řádka 26: | Řádka 26: | ||
# k '''žateckému''' kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko. | # k '''žateckému''' kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko. | ||
# '''berounský''' kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje. | # '''berounský''' kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje. | ||
| − | # z '''litoměřického''' | + | # z '''litoměřického''' kraje bylo odděleno mělnické panství. |
# k '''boleslavskému''' kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství. | # k '''boleslavskému''' kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství. | ||
Verse z 13. 11. 2012, 19:56
Kraj je tradiční větší jednotkou územní samosprávy v českých zemích. V některých státech mu odpovídá župa.
Obsah
Původní kraje
V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. Původně se jednalo o daňové obvody, teprve dalším vývojem získaly charakter všeobecných územně správních jednotek. V čele krajů stáli poprávci (iudices provinciales) a 2 krajští hejtmani. V druhé polovině 15. století existovaly tyto kraje:
- pražský – kouřimský
- slánský neměl poprávce.
- žatecký
- bechyňský
- prácheňský (písecký): v Písku sídlil kmet. Byl spojen s vltavským děkanátem a podbrdskou cudou.
- plzeňský
- rakovnický neměl poprávce.
- litoměřický
- boleslavský
- hradecký
- chrudimský byl spojen s mýtským děkanátem.
- čáslavský
K tomu existovaly ještě 4 vnější kraje:
- Loketsko
- Trutnovsko
- Žitavsko
- Kladsko
V roce 1714 byla provedena územní reforma:
- slánský kraj zanikl připojením k rakovnickému kraji a do Slaného bylo přeloženo sídelní město.
- k žateckému kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko.
- berounský kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje.
- z litoměřického kraje bylo odděleno mělnické panství.
- k boleslavskému kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství.
Reskriptem Marie Terezie z 23. ledna 1751 byl bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský. Kromě toho bylo zrušeno staré pravidlo o dvou hejtmanech v kraji a byly položeny základy krajských úřadů v dnešním slova smyslu. (Do té doby hejtmani obvykle úřadovali ze svých vlastních domovů.)
Reforma z roku 1849
V roce 1849 byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo v Čechách pouze 7 krajů (na Moravě 2, ve Slezsku 1). Snaha Vídně byla zřídit si jakousi spojovací jednotku mezi okresy a zeměmi a tím v Rakousku posílit centralismus. V krajích tak měly působily vlády, v jejichž čele měl stát krajský prezident. V roce 1850 však došlo ke změně koncepce, kraje se staly jen dohlížecími orgány nad správou okresní. Jejich počet byl zvýšen na 13 a podrobeny byly pravomoci místodržitelů. V roce 1862 bylo krajské zřízení zrušeno. (Na Moravě již 1860).
Kommunistické kraje
Kraje byly obnoveny v roce 1949 a radikálně reformovány v roce 1960. V roce 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudních obvodech a správních obvodech pro zvláštní státní správu (např. daňovou).
Obnovené kraje
V nové podobě byly kraje obnoveny v roce 1997. Z nepochopitelných důvodů jsou krajské úřady označovány tímto stylem: "Krajský úřad Plzeňského kraje", místo tradičního: "krajský úřad v Plzni".
- Jihočeský kraj (JČK)
- Jihomoravský kraj (JMK)
- Karlovarský kraj (KVK)
- Královéhradecký kraj (KHK)
- Liberecký kraj (LK)
- Moravskoslezský kraj (MSK)
- Olomoucký kraj (OK)
- Pardubický kraj (PaK)
- Plzeňský kraj (PlK)
- Praha (HMP)
- Středočeský kraj (SČK)
- Ústecký kraj (ÚK)
- Kraj Vysočina (KV)
- Zlínský kraj (ZK)
Vizte též
Prameny a literatura
- zákon č. 126/1920 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé, byl zákonem č. 125/1927 Sb. z. a n. přejmenován na zákon o organisaci politické správy
