Podání: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (Typo)
((něm. ''Eingabe''))
 
Řádka 1: Řádka 1:
'''Podáním''' se nazývá písemně učiněný [[procesní úkon]] [[účastník]]a [[řízení]] adresovaný [[orgán veřejné moci|orgánu veřejné moci]]. Ústně učiněný [[procesní úkon]] [[účastník]]a se někdy nazývá '''přednes'''.
+
'''Podání''' (něm. ''Eingabe'') je písemně učiněný [[procesní úkon]] [[účastník]]a [[řízení]] adresovaný [[orgán veřejné moci|orgánu veřejné moci]]. Ústně učiněný [[procesní úkon]] [[účastník]]a se někdy nazývá '''přednes'''.
  
 
Ačkoli úprava podání v jednotlivých [[procesní předpis|procesních předpisech]] se značně liší, obecně není omezeno, jakým způsobem lze podání učinit. Některé formy podání (např. faxové, telegrafické nebo e-mailové bez [[elektronický podpis|elektronického podpisu]] s [[kvalifikovaný certifikát|kvalifikovaným certifikátem]]) se však v určitých řízeních musí ve stanovené lhůtě doplnit, jinak se k podání nepřihlíží.
 
Ačkoli úprava podání v jednotlivých [[procesní předpis|procesních předpisech]] se značně liší, obecně není omezeno, jakým způsobem lze podání učinit. Některé formy podání (např. faxové, telegrafické nebo e-mailové bez [[elektronický podpis|elektronického podpisu]] s [[kvalifikovaný certifikát|kvalifikovaným certifikátem]]) se však v určitých řízeních musí ve stanovené lhůtě doplnit, jinak se k podání nepřihlíží.
Řádka 18: Řádka 18:
  
 
[[Kategorie:Procesní právo]]
 
[[Kategorie:Procesní právo]]
 +
 +
[[de:Eingabe]]

Aktuální verse z 27. 5. 2010, 10:11

Podání (něm. Eingabe) je písemně učiněný procesní úkon účastníka řízení adresovaný orgánu veřejné moci. Ústně učiněný procesní úkon účastníka se někdy nazývá přednes.

Ačkoli úprava podání v jednotlivých procesních předpisech se značně liší, obecně není omezeno, jakým způsobem lze podání učinit. Některé formy podání (např. faxové, telegrafické nebo e-mailové bez elektronického podpisu s kvalifikovaným certifikátem) se však v určitých řízeních musí ve stanovené lhůtě doplnit, jinak se k podání nepřihlíží.

Z podání musí být patrné, kdo jej učinil, k čemu se vzahuje a co je jeho obsahem. Podání bývá zvykem datovat, není to však podmínkou jeho účinnosti. Název (nadpis) podání není významný, není proto např. nezbytné správně označovat odvolání, stížnost nebo odpor.

Možnost nerespektovat, jak je podání nadepsáno, je často orgány veřejné moci zneužíváno, např. podá-li křivě obviněná osoba na oznamovatele trestní oznámení, státní zástupce a soud se jím jako takovým nezabývají, posoudí je jako "součást obhajoby" obviněného a bez dalšího založí do spisu. Obdobně bývá nakládáno i se stížnostmi na postup správních úřadů.

Osoba, která podání učinila, se nazývá podatel. Tento termín, zavedený s účinností od 1. ledna 2006 novým správním řádem, je však přijímán ze strany odborné i laické veřejnosti se značnou nelibostí.

Grafická úprava podání

Každý národ si vyvinul vlastní tradiční grafickou úpravu podání. V ČR je nejběžnější taková, že je psána podatelem v první osobě, na konci s datem a vypsaným jménem podatele, i když ve skutečnosti ji sepsal jeho právní zástupce. Ten se pak podepíše na rubru (první straně) tam, kde je vypsáno jeho jméno jako zástupce.

Vizte též