Legislativa: Porovnání verzí
(→Legislativní process) |
d (typografie) |
||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
== Legislativní process == | == Legislativní process == | ||
| − | + | Legislativní proces (též zákonodárný proces) je proces přípravy, tvorby, projednávání a schvalování legislativy ze strany [[vláda|vlády]], [[parlament|Parlamentu]] a [[president republiky|prezidenta republiky]], který končí jejím vyhlášením zpravidla ve [[sbírka zákonů|Sbírce zákonů]]. Proces schvalování zákonů se liší v jednotlivých zemích podle typu [[parlament]]u, [[ústava|ústavy]] a jednotlivých parlamentních procedur. | |
| − | |||
| − | Proces schvalování zákonů se liší v jednotlivých zemích podle typu [[parlament]]u, [[ústava|ústavy]] a jednotlivých | ||
V ČR je vysoce formalisovaný a aby byl usnadněn, bylo v 90. letech 20. století zavedeno členění připomínek na zásadní a doporučující. Zásadní připomínky se vypořádávají takto: | V ČR je vysoce formalisovaný a aby byl usnadněn, bylo v 90. letech 20. století zavedeno členění připomínek na zásadní a doporučující. Zásadní připomínky se vypořádávají takto: | ||
Verse z 11. 12. 2010, 11:46
Legislativa je pojem, kterého se v češtině užívá ve trojím významu:
- pro process přijímání právního předpisu ministerstvem, v případě vladních nařízení nebo zákonů dále vládou, v případě zákonů dále parlamentem a případné veto hlavy státu – angl. lawmaking.
- pro právní řád (právní předpisy) – angl. legislation, nebo
- pro zákonodárnou moc, tzn. státní orgány nadané pravomocí vydávat zákony, tzn. parlament – angl. legislature.
Obsah
Legislativní technika
Je upravena v čl. 25 až 75 legislativních pravidel. Její aktuální stav v ČR je nevábný a legislativní rada vlády s tím mnoho nedělá. Příkladem je dogma, že právní pojem používaný v zákoně nesmí být definován v prováděcím předpisu. Přitom na tom není nic špatného a naopak je to žádoucí. Další typickou špatnou legislativní technikou je vymezení působnosti předpisu pomocí právního pojmu. Např. místo toho, aby se řeklo, že se předpis vztahuje pouze na zlato o ryzosti 333 ‰ a vyšší, tak se normuje, že zlato je pouze zlato o ryzosti 333 ‰ a vyšší a dále se hovoří již jen o zlatu v tomto posunutém významu. Tato praxe přispívá k odtrženosti práva od běžného jazyka.
Za Rakouska nebyly nejprve odstavce v paragrafu číslovány. Jednalo se tedy o aliney. Platila zásada, že každá věta tvoří samostatnou alineu. Příklad.
Legislativní process
Legislativní proces (též zákonodárný proces) je proces přípravy, tvorby, projednávání a schvalování legislativy ze strany vlády, Parlamentu a prezidenta republiky, který končí jejím vyhlášením zpravidla ve Sbírce zákonů. Proces schvalování zákonů se liší v jednotlivých zemích podle typu parlamentu, ústavy a jednotlivých parlamentních procedur.
V ČR je vysoce formalisovaný a aby byl usnadněn, bylo v 90. letech 20. století zavedeno členění připomínek na zásadní a doporučující. Zásadní připomínky se vypořádávají takto:
- předkladatel připomínku (zcela) akceptuje,
- předkladatel připomínku akceptuje částečně,
- připomínkové místo pak s vypořádáním souhlasí, nebo
- připomínkové místo trvá na rozporu
- předkladatel připomínku neakceptuje
- připomínkové místo pak od připomínky ustoupí, nebo
- připomínkové místo trvá na rozporu
Vizte též
Prameny a literatura
- Zbyněk Šín: Tvorba práva a jeho interpretace. In Právní zpravodaj 3/2008, pp. 12–13 (povšechné informace).
Další odkazy
- legislativní pravidla (PDF)
- slovenská legislativní pravidla
- Knihovna připravované legislativy (eKLEP; veřejnosti nejsou přístupné připomínky připomínkových míst)
- Iniciativa legislativní stop-stav
- en:Bill (proposed law) (anglicky)
