Vazba: Porovnání verzí
(== Druhy vazby ==) |
(praxe) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
== Druhy vazby == | == Druhy vazby == | ||
| − | # útěková (§ 67 písm. a) trestního řádu) | + | # '''útěková''' (§ 67 písm. a) trestního řádu). Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá na území ČR [[trvalý pobyt]]. |
| − | # kolusní (§ 67 písm. b) trestního řádu) | + | # '''kolusní''' (§ 67 písm. b) trestního řádu). Je standardně uvalena, pokud vyštřovatel dosud nevyslechl všechny svědky. |
| − | # předstižná (§ 67 písm. c) trestního řádu) | + | # '''předstižná''' (§ 67 písm. c) trestního řádu). Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá zaměstnání. |
Na rozdíl od úpravy platné před r. 1989 o vazbě vždy rozhoduje na návrh [[státní zástupce|státního zástupce]] [[soud]]. Proti usnesení o vzetí do vazby je přípustná [[stížnost]], která však nemá [[odkladný účinek]]. | Na rozdíl od úpravy platné před r. 1989 o vazbě vždy rozhoduje na návrh [[státní zástupce|státního zástupce]] [[soud]]. Proti usnesení o vzetí do vazby je přípustná [[stížnost]], která však nemá [[odkladný účinek]]. | ||
Verse z 20. 12. 2006, 17:38
Vazbou se v právu označuje opatření, jímž se obviněný (zpravidla dlouhodobě) omezuje na svobodě a které je nezbytné k tomu, aby nemohl mařit trestní řízení tím, že uprchne nebo se bude skrývat, bude se vyhýbat úkonům trestního řízení nebo ovlivňovat (např. zastrašovat nebo uplácet) svědky, nebo aby nemohl v trestné činnosti pokračovat.
Druhy vazby
- útěková (§ 67 písm. a) trestního řádu). Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá na území ČR trvalý pobyt.
- kolusní (§ 67 písm. b) trestního řádu). Je standardně uvalena, pokud vyštřovatel dosud nevyslechl všechny svědky.
- předstižná (§ 67 písm. c) trestního řádu). Je standardně uvalena, pokud obviněný nemá zaměstnání.
Na rozdíl od úpravy platné před r. 1989 o vazbě vždy rozhoduje na návrh státního zástupce soud. Proti usnesení o vzetí do vazby je přípustná stížnost, která však nemá odkladný účinek.
Krátkodobé zadržení a zajištění (do 72 hodin) není vazbou, ač se tak někdy mezi laiky nazývá.
Vazba se vykonává ve specialisované vazební věznici nebo ve vazebním oddělení věznice běžné.
Trestní řád sice obsahuje poměrně složitá ustanovení omezujující maximální dobu vazby, ale obecně je v České republice vazba nadužívána, bývá nadměrně dlouhá a používá se v rozporu se zákonem i jako prostředek, jak obviněného přimět k přiznání nebo k tomu, aby orgánům činným v trestním řízení poskytl další informace, např. označil další spolupachatele.
Vzhledem k intensitě zásahu do osobnostních práv obviněného, kterou vazba představuje, není překvapivé, že rozhodování o její zákonnosti (ústavnosti) patří k nejobvyklejší agendě Ústavního soudu. Ústavní soud např. judikoval, že k uvalení vazby nestačí důvodný předpoklad, že se obviněný bude pokoušet mařit trestní řízení, ale musí se takového jednání skutečně dopustit již před rozhodnutím o vazbě (není tedy zákonná vazba odůvodněná pouze tím, že obviněný je cizinec, který pravděpodobně bude chtít opustit Českou republiku). Podobně bylo judikováno, že o prodloužení vazby se vždy musí rozhodovat v přítomnosti obviněného, který by měl být soudem vyslechnut.
Za nezákonnou vazbu přísluší obviněnému odškodnění, které se stanoví v minimální výši 5.000,- Kč za měsíc vazby, nebo ve výši průměrného výdělku obviněného, je-li vyšší. Tuto náhradu je však stěží možno pokládat za přiměřenou (nahrazuje se pouze ušlá mzda, nikoli další újma, kterou vazba způsobila), proto se obvinění v těchto případech obracejí na soud i se žalobou na ochranu osobnosti; v takovém řízení jim může soud přiznat náhradu v neomezené výši.
