Judikát: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-{{Externí}} +== {{Externí odkazy}} ==)) |
d (pramen práva) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Judikát''' v širším smyslu znamená [[soud]]ní [[rozhodnutí]], ve smyslu užším pak rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věci – a má tak postavení obdobné [[precedens|precedentu]], který je však na rozdíl od judikátu závazný i formálně. Společně se judikáty vydané určitým soudem nebo dotýkající se určité otázky označují jako '''judikatura'''. | '''Judikát''' v širším smyslu znamená [[soud]]ní [[rozhodnutí]], ve smyslu užším pak rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věci – a má tak postavení obdobné [[precedens|precedentu]], který je však na rozdíl od judikátu závazný i formálně. Společně se judikáty vydané určitým soudem nebo dotýkající se určité otázky označují jako '''judikatura'''. | ||
| − | Stávající [[právní řád]] přiznává přímé precedenční působení pouze judikátům [[Ústavní soud|Ústavního soudu]], pokud zrušují [[právní předpis]], avšak v praxi je jako pramen práva využívána i publikovaná judikatura [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]], [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]], [[vrchní soud|vrchních soudů]] a v některých případech rovněž [[krajský soud|krajských soudů]]. Rozsudky [[okresní soud|okresních soudů]] se judikáty stávají jen výjimečně. | + | Stávající [[právní řád]] přiznává přímé precedenční působení pouze judikátům [[Ústavní soud|Ústavního soudu]], pokud zrušují [[právní předpis]], avšak v praxi je jako [[pramen práva]] využívána i publikovaná judikatura [[Nejvyšší soud|Nejvyššího soudu]], [[Nejvyšší správní soud|Nejvyššího správního soudu]], [[vrchní soud|vrchních soudů]] a v některých případech rovněž [[krajský soud|krajských soudů]]. Rozsudky [[okresní soud|okresních soudů]] se judikáty stávají jen výjimečně. |
Cílem potřebným k zajištění [[právní jistota|právní jistoty]] je jednotné rozhodování soudů. To je důvodem, proč se judikáty publikují ve sbírkách a proč jsou právníky pečlivě studovány. Odpověď na mnohé otázky lze totiž nalézt pouze v judikatuře. Příkladem je hranice mezi lehkým a těžkým [[ublížení na zdraví|ublížením na zdraví]], kde judikatura dospěla k hranici šesti týdnů léčby – zranění s delší dobou léčby se už pro účely [[trestní řízení|trestního řízení]] pokládá za těžké. | Cílem potřebným k zajištění [[právní jistota|právní jistoty]] je jednotné rozhodování soudů. To je důvodem, proč se judikáty publikují ve sbírkách a proč jsou právníky pečlivě studovány. Odpověď na mnohé otázky lze totiž nalézt pouze v judikatuře. Příkladem je hranice mezi lehkým a těžkým [[ublížení na zdraví|ublížením na zdraví]], kde judikatura dospěla k hranici šesti týdnů léčby – zranění s delší dobou léčby se už pro účely [[trestní řízení|trestního řízení]] pokládá za těžké. | ||
Verse z 8. 1. 2007, 11:00
Judikát v širším smyslu znamená soudní rozhodnutí, ve smyslu užším pak rozhodnutí vyššího soudu, které má význam pro další rozhodování obdobných věci – a má tak postavení obdobné precedentu, který je však na rozdíl od judikátu závazný i formálně. Společně se judikáty vydané určitým soudem nebo dotýkající se určité otázky označují jako judikatura.
Stávající právní řád přiznává přímé precedenční působení pouze judikátům Ústavního soudu, pokud zrušují právní předpis, avšak v praxi je jako pramen práva využívána i publikovaná judikatura Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, vrchních soudů a v některých případech rovněž krajských soudů. Rozsudky okresních soudů se judikáty stávají jen výjimečně.
Cílem potřebným k zajištění právní jistoty je jednotné rozhodování soudů. To je důvodem, proč se judikáty publikují ve sbírkách a proč jsou právníky pečlivě studovány. Odpověď na mnohé otázky lze totiž nalézt pouze v judikatuře. Příkladem je hranice mezi lehkým a těžkým ublížením na zdraví, kde judikatura dospěla k hranici šesti týdnů léčby – zranění s delší dobou léčby se už pro účely trestního řízení pokládá za těžké.
Někdy se stává, že různé soudy, popř. i různé senáty téhož soudu, rozhodují v obdobných případech různým způsobem. Aby se takovým situacím předcházelo a dosáhlo se konstatní judikatury, obsahuje právní řád opatření ke sjednocení rozhodovací praxe soudů, kupř. u Nejvyššího soudu se taková věc předá k rozhodnutí Velkému senátu, v případě Ústavního soudu rozhodne místo senátu plénum.
Někdy se hovoří o soudní judikatuře, na rozdíl od judikatury správních úřadů. Takový termín je však pleonasmem, resp. nesprávným užitím, neboť judikátem (z lat. iudicare = soudit) může být pouze rozhodnutí soudu.
Sbírky judikátů
- Glaser/Unger (1853–1897): GlU
- Glaser/Unger Neue Folge (1898–1915): GlUNF
- Vážný
- Bohuslav
- Entscheidungen des Reichsgerichts in Zivilsachen (1879–1945): RGZ
- Sammlung der Entscheidungen des Bundesgerichtshofs in Zivilsachen (od 1945): BGHZ
- Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek (LexisNexis CZ, dříve Orac): R xxxx/rok
- Sammlung Zivilsachen (od 1919): SZ
- Soubor rozhodnutí Nejvyššího soudu (C. H. Beck od 1. 1. 2001): vol. xx / C yyyy. Sou R NS
- správní judikáty:
- Soudní judikatura ve věcech správních (1998–2002, Codex Bohemia, s. r. o. a ASPI Publishing s. r. o.): SJS s. ř. xxxx/rok
- Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (ASPI Publishing s. r. o. od 1. 1. 2003): SJS xxxx
- Soudní judikatura (ASPI Publishing s. r. o.): Jc xxxx/rok
- Soudní rozhledy
- Bulletin Nejvyššího soudu ČR a Vrchního soudu v Praze: B xx/rok
