Lid
Lid je subjektem práv a prvkem demokratického státu. Jedná se však o poněkud mlhavý, obtížně definovatelný pojem, kterému nejblíže odpovídá množina všech fyzických osob na daném území, avšak nekryje se s pojmem občan.
Idea lidu sehrála ústřední roli při vývoji moderní demokracie, kdy došlo ke změně ve vykonávání funkce suveréna. Místo absolutistického monarchy přešla na "lid". Zatímco u suveréna je jeho vůle obvykle jednoznačně zřejmá, pro zjišťování vůle lidu jsou potřebné složitější mechanismy jako kupříkladu volby či referendum. Jako "vůle lidu" je pak obvykle chápáno rozhodnutí většiny.
Lze říci, že zrušení zákona pro jeho protiústavnost je nedemokratické? Záleží na tom, jak chápeme demokracii. Pokud je demokracie limitována jen na vůli většiny, bezesporu by byla soudní kontrola ústavnosti nedemokratická. Problémem této koncepce je však redukce pojmu demokratického státu a vlády práva jen na vládu většiny. Naskytá se dále otázka, co pak mohou základní práva vůbec znamenat a zda v ní mají ústavní soudy nějaký smysl. Nemohly by je pak prostě nahradit výzkumy veřejného mínění, které by „většinovou“ politickou morálku exaktními prostředky snadno zjistily?[1]
