Velezrada
Velezrada je trestný čin sui generis, jehož se může dopustit pouze president republiky. Je to zároveň jediný veřejnoprávní delikt, který úřadující president může spáchat.
Trestem je zbavení funkce a ztráta způsobilost znovu ji nabýt. Řízení provádí Ústavní soud, obžalobu (jež je Ústavou ne zcela logicky nazvána žaloba) podává Senát. Jak přesně by měl tento proces probíhat, není z Ústavy zřejmé, patrně by bylo třeba použít analogicky ustanovení trestního řádu. Nejasnost řízení o velezradě a neexistence ústavních obyčejů vytváří risiko, že v případě takové obžaloby dojde k ústavní krisi, v níž bude obviněný president namítat porušení práva na spravedlivý proces. Zvláštností je rovněž to, že Ústava vůbec nevymezuje velezradu z hlediska hmotného práva: není tedy jasné, jaké znaky musí jednání presidenta republiky naplnit, aby se tohoto trestného činu dopustil – tím je flagrantně porušována zásada nullum crimen sine lege.
Žádný český president dosud obžalován z velezrady nebyl. S vážně míněnou iniciativou obžalovat presidenta Václava Klause pro velezradu za to, že president dlouhodobě paralysuje činnost Ústavního soudu tím, že nenavrhuje Senátu kandidáty na ústavní soudce, přišel v r. 2004 senátor Zdeněk Bárta (KDU-ČSL). Jeho iniciativa zapadla, zřejmě v souvislosti s tím, že byla do Ústavního soudu ihned poté navržena jeho stranou podporovaná kandidátka Michaela Židlická.
V angličtině se obdobný proces nazývá impeachment.
