Trestní právo
Trestní právo je odvětví práva zabývající se otázkou viny a trestu za trestné činy.
Základním zákonem upravujícím trestní právo hmotné je trestní zákon, trestní právo procesní je upraveno trestním řádem.
O podezření z trestného činu se vede formalisované trestní řízení, jehož se účastní několik navzájem částečně nezávislých orgánů veřejné moci, tzv. orgánů činných v trestním řízení:
- policejní orgán, jehož úkolem je zahájit trestní stíhání obviněného, jsou-li důvody domnívat se, že se dopustil trestného činu, a zajistit pro další řízení důkazy
- státní zástupce, který na činnost policejního orgánu dohlíží a na základě jeho návrhu trestní stíhání buď zastaví nebo podá obžalobu k soudu
- soud, který rozhodne o nevině obviněného a obžaloby jej zprostí nebo ho uzná vinným a uloží mu trest, na jehož výkon poté dohlíží
Trestní právo není některými theoretiky řazeno do veřejného práva, ale přiznává se mu zvláštní postavení, související s tím, že stát vystupuje vůči obviněnému ve dvojí roli: zatímco státní zástupce usiluje o potrestání pachatele, soud je nestranný a rozhoduje jen na základě důkazů, které v hlavním líčení provedou obžaloba a obhajoba podle principů kontradiktorního řízení.
Tato konstrukce je však spíše akademická a nemá v realitě českých soudů oporu: soud zde nepůsobí jako nestranný rozhodce, ale sám provádí většinu dokazování a přebírá úlohu státního zástupce, jemuž tak přísluší zcela pasivní, okrajová role. Podstatně blíž je tomuto ideálu trestní řízení v USA, kde jeho výsledek závisí na procesní aktivitě stran a soud roli obžaloby nesupluje. Neprovede-li státní zástupce (District Attorney, D.A.) přesvědčivé důkazy o vině obžalovaného, soud jej obžaloby zprostí.
